Demonstrace (protest)

Demonstrace je shromáždění lidí na veřejném prostranství za účelem předvedení společného názoru, zpravidla politického rázu. Účastník demonstrace se nazývá demonstrant.

Mezi největší demonstrace v historii lidstva patří kupříkladu demonstrace v NDR 4. listopadu 1989 na berlínském Alexanderplatzu, které se zúčastnilo přes milión občanů, nebo 14. listopadu 1969 největší protiválečná demonstrace v historii USA, které se zúčastnilo na 250 000 demonstrantů. 26. listopadu 1989 protestovalo proti komunistickému režimu v Československu více než 500 000 lidí.

Demonstrace v Česku

Od roku 1990 se pořádání demonstrací řídí zákonem č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, který jednoznačně stanoví, že k jejich uspořádání není třeba předchozího povolení, ale jen oznámení, které je ovšem potřeba podat alespoň 5 dnů předem nejčastěji místnímu obecnímu úřadu.^[1] Je pouze zakázáno demonstrovat v okruhu 100 m od budov obou komor Parlamentu a Ústavního soudu, nebo míst, kde tyto instituce právě zasedají.^[2]^[3] Na druhou stranu je možné už řádně oznámenou demonstraci zakázat, pokud by směřovala k výzvě popírat nebo omezovat občanská práva, dopouštět se násilí nebo jinak porušovat ústavu a zákony. Dalšími důvody zákazu mohou být organizační důvody, když už se na oznámeném místě a v oznámeném čase má konat jiná demonstrace, nebo když je to nutné kvůli zdraví účastníků, dopravě či zásobování; v těchto případech má ale úřad oznamovateli nejdříve nabídnout jiné vhodné místo či dobu konání.^[4] Proti rozhodnutí o zákazu lze podat žalobu ke správnímu soudu, pokud se však zakázaná demonstrace bude přesto konat, bude rozpuštěna. Stejně tak bude rozpuštěna demonstrace, která zakázána nebyla, ale v jejím průběhu nastaly takové skutečnosti, které by k jejímu zákazu vedly.^[5]

Významné demonstrace

Datum	Odhad počtu účastníků		Popis
28. listopadu 1905	100 000		Demonstrace za všeobecné hlasovací právo na Staroměstském náměstí
květen 1918	?		Protiválečná demonstrace na Václavském náměstí
14. října 1918	35 000		Protihladová generální stávka 14. října 1918 v českých zemích s centrem na Staroměstském náměstí
22. září 1938	250 000		Demonstrace před sídlem Poslanecké sněmovny v Rudolfinu za obranu republiky proti Mnichovské dohodě
28. října 1939	100 000		Demonstrace proti nacistické okupaci k výročí vzniku československého státu, silou potlačena. Byli při ní zabiti Jan Opletal a Václav Sedláček.
2. června 1942	65 000		Demonstrace českého lidu pro Říši na Staroměstském náměstí k odsouzení Atentátu na Heydricha a činnosti prozatímního státního zřízení.
3. července 1942	200 000		Demonstrace slibu věrnosti Třetí říši organizovaná Národním souručenstvím na Václavském náměstí k přiležitosti ukončení stanného práva vyhlášeného v rámci Heydrichiády.
21. února 1948	100 000		Demonstrace příznivců Komunistické strany Československa za dosazení komunistických ministrů do vlády na Staroměstském náměstí
25. února 1948	100 000		Nátlaková demonstrace komunistů na podporu návrhu Klementa Gottwalda o dosazení ministrů na Václavském náměstí
21. srpna 1968	?		Demonstrace proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy
21. srpna 1969	?		U příležitosti prvního výročí okupace
21. srpna 1988	?		20. výročí okupace
28. října 1988	?		Výročí vzniku Československého státu
leden 1989	?		Palachův týden
17. listopadu 1989	?		Vzpomínková demonstrace k 50. výročí obsazení vysokých škol
od 20. listopadu 1989	různé počty		Série protestních demonstrací proti komunistickému režimu
26. listopadu 1989	500 000		Největší demonstrace na Letenské pláni
3. prosince 1999	50 000		proti Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi během trvání Opoziční smlouvy.
26. září 2000	?		Násilné demonstrace proti celosvětové globalizaci u příležitosti zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze
3. ledna 2001	100 000		Demonstrace na podporu vzpoury v České televizi a za zrušení Opoziční smlouvy.
srpen–září 2011	?		Protiromské demonstrace ve Varnsdorfu.
21. dubna 2012	80 000	120 000	Nesouhlas s fiskální politikou premiéra Petra Nečase a ministra financí Miroslava Kalouska. Nižší odhad policie (80 až 90 000 lidí), vyšší odhad organizátoři – odboráři.
22. května 2019	50 000	70 000	4. demonstrace v řadě proti jmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti a premiérovi Andreji Babišovi. Zaplněno 60 % Václavského náměstí. ^[6]
4. června 2019	70 000	120 000	6. demonstrace v řadě proti premiérovi Andreji Babišovi a ministryni spravedlnosti Marii Benešové. Nižší odhad ministr vnitra Jana Hamáčka, vyšší odhad organizátoří.^[7]
23. června 2019	283 000		8. demonstrace v řadě proti premiérovi Andreji Babišovi a ministryni spravedlnosti Marii Benešové, na Letné. Největší demonstrace v ČR od roku 1989. Odhad počtu účastníků od T-Mobile.^[8]
16. listopadu 2019	250 000	257 000	Demonstrace „Letná 2“ proti premiérovi Andreji Babišovi a za zdravější demokracii. Nižší odhad policie, vyšší odhad T-Mobile.
3. září 2022	70 000		Demonstrace nesouhlasu s politikou vlády Petra Fialy na Václavském náměstí.^[9]
28. září 2022	50 000		Druhá demonstrace nesouhlasu s politikou vlády Petra Fialy na Václavském náměstí.^[10]
28. října 2022	50 000		Třetí demonstrace nesouhlasu s politikou vlády Petra Fialy na Václavském náměstí.^[11]
11. března 2023	50 000		Demonstrace nesouhlasu s politikou vlády Petra Fialy na Václavském náměstí organizovaná stranou PRO 2022.^[12]
16 dubna 2023	50 000		Druhá demonstrace nesouhlasu s politikou vlády Petra Fialy na Václavském náměstí organizovaná stranou PRO 2022.^[13]