Demokratická unie České republiky

Demokratická Unie České republiky
Zkratka DEUČR
Datum založení 9. února 2004
Datum rozpuštění 17. srpna 2011
Sídlo Ústí nad Labem, Česko
Předchůdce Demokratická unie
IČO 26652161
Rejstřík MV ČR 102
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Demokratická Unie České republiky (zkratka DEUČR) byla česká pravicová politická strana existující v letech 2004–2011. Založila ji skupina členů bývalé Demokratické unie poté, co se původní strana sloučila s Unií svobody.

Strana vznikla na počátku roku 2004. Iniciovala ji skupina kolem ústeckého krajského zastupitele a podnikatele Jana Doranta,[1] který byl v červnu 2004 také zvolen jejím předsedou.[2] Strana se profilovala jako pravicová, manažerského typu a její stanovy i program vycházely z obdobných dokumentů původní Demokratické unie.[1]

V parlamentních volbách v roce 2006 byla strana členem Koalice pro Českou republiku, která získala 0,15 % hlasů a do Poslanecké sněmovny se nedostala.

V únoru 2008 rozhodl Nejvyšší správní soud na návrh vlády o pozastavení činnosti strany, a to kvůli tomu, že strana nepředložila Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávy za roky 2005 a 2006 v úplnosti požadované zákonem.[3] Tentýž soud rozhodl v srpnu 2011 na návrh vlády o rozpuštění strany kvůli předložení neúplné výroční finanční zprávy za rok 2006 a nepředložení výročních finančních zpráv za roky 2009 a 2010.[4] Od srpna 2011 do února 2012 byla strana v likvidaci a z rejstříku politických stran a politických hnutí Ministerstva vnitra byla vyškrtnuta 6. února 2012.[2]

Reference

  1. ↑ a b KRSEK, Martin. Naštvaní členové DEU založili novou stranu. Mladá fronta Dnes. 2004-02-26, čís. 48, s. 2. 
  2. ↑ a b Historie strany Demokratická Unie České republiky [online]. Mvcr.cz [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ Rozsudek senátu ve věcech volebních Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 2. 2008, čj. Pst 19/2007 - 41 [online]. Nssoud.cz [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  4. ↑ Rozsudek senátu ve věcech volebních Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 8. 2011, čj. Pst 23/2011-26 [online]. Nssoud.cz [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. Dostupné také na: [2]. 

Zdroj