Davilla

Jak číst taxoboxDavilla
alternativní popis obrázku chybí
Davilla sessilifolia s plody
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád dileniotvaré (Dilleniales)
Čeleď dileniovité (Dilleniaceae)
Rod Davilla
Vand., 1788
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Davilla nitida

Davilla je rod rostlin z čeledi dileniovité. Jsou to liány a šplhavé keře s jednoduchými střídavými listy a žlutými květy. Plodem je tobolka obklopená 2 zbytnělými kališními lístky. Rod zahrnuje 33 druhů a je rozšířen výhradně v tropické Americe. Některé druhy mají význam v domorodé medicíně.

Popis

Zástupci rodu Davilla jsou liány a šplhavé keře. Rostliny mohou být lysé nebo rezavě huňaté, odění je složené z jednoduchých chlupů. Listy jsou jednoduché, střídavé, papírovité nebo kožovité, s křídlatým řapíkem, na omak více či méně drsné vlivem přítomnosti křemičitých tělísek v epidermis. Květy jsou oboupohlavné, uspořádané v úžlabních nebo vrcholových, latovitých květenstvích. Kalich je složen z 5 nestejných lístků, z nichž 2 vnitřní dužnatějí a později vysychají a obklopují plod. Koruna je žlutá, složená ze 3 až 6 (většinou 5) obvejčitých korunních lístků. Tyčinek je mnoho. Gyneceum je tvořeno 1 nebo 2 volnými, nesrostlými plodolisty obsahujícími po 2 vajíčkách. Čnělky jsou lehce postranní, zakončené štítovitou bliznou. Plodem je nepravidelně pukající tobolka obklopená zbytnělým kalichem a obsahující 1 nebo 2 semena. Semena mají tenký bílý míšek.[1][2][3]

  • Křídlatý řapík D. kunthii
    Křídlatý řapík D. kunthii
  • Květy D. sessilifolia
    Květy D. sessilifolia
  • Plody D. kunthii
    Plody D. kunthii

Rozšíření

Rod Davilla zahrnuje 33 druhů.[4] Je rozšířen výhradně v tropické Americe v oblasti od jižního Mexika po Bolívii a Paraguay a na Karibských ostrovech.[3] Největší areál mají druhy Davilla kunthii a Davilla nitida, rozšířené od Mexika po Bolívii.[4] Centrum druhové diverzity je v jihovýchodní a severovýchodní Brazílii. Zástupci rodu často rostou v sekundárních porostech.[2]

Ekologické interakce

Květy jsou opylovány hmyzem, údajů je však velmi málo. U amazonského druhu Davilla kunthii byly jako hlavní opylovači prokázány včely z čeledí včelovití (Apidae) a ploskočelkovití (Halictidae), v menší míře pak včely z čeledi čalounicovití, vosy a pestřenky. Na květech druhu Davilla nitida byly pozorovány nebodavé včely rodu Trigona.[3][5]

Obsahové látky

Z druhu Davilla kunthii byly izolovány různé flavonoidy, mezi jinými myricetin, kvercetin a kempferol, a obsahuje také saponiny. V semenech je obsažen kofein.[6]

Význam

Druh Davilla kunthii je v domorodé medicíně používán jako léčivá rostlina. Odvar slouží jako tonikum, při bolestech zad a jako antiseptikum. Kůra se používá při desinfekci přeříznuté pupeční šňůry u novorozenců.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IV). Missouri: Timber Press, 1998. ISBN 0-915279-52-5. (anglicky) 
  2. ↑ a b GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. (anglicky) 
  3. ↑ a b c KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 9. Berlin: Springer, 2007. ISBN 3-540-32214-0. (anglicky) 
  4. ↑ a b HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ RECH, André Rodrigo; MANENTE-BALESTIERI, Fatima Cristina de Lazari; ABSY, Maria Lúcia. Reproductive biology of Davilla kunthii A. St-Hil. (Dilleniaceae) in Central Amazonia.. Acta Botanica Brasilica. 2011, čís. 25(2). Dostupné online. 
  6. ↑ GUARALDO, L.; SERTIE, J.A.A.; BACCHI, E.M. Antiulcer action of the hydroalcoholic extract and fractions of Davilla rugosa Poiret in the rat. Journal of Ethnopharmacology. 2001, čís. 76. 
  7. ↑ DE FILIPPS, Robert A.; MAINA, Shirley L.; CREPIN, Juliette. Medicinal plants of the Guianas (Guyana, Surinam, French Guiana). [s.l.]: Smithsonian National Museum of Natural History, 2004. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj