Dagmar Outratová

Dagmar Outratová-Šimáčková
Narození 14. května 1905
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 12. září 1968 (ve věku 63 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání výtvarnice, prozaička, básnířka a překladatelka
Národnost česká
Manžel(ka) J. Outrata
Rodiče Bohuslav Šimáček, Milada Šimáčková
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Dagmar Outratová-Šimáčková[1][2] (14. května 1905 Praha[3] – 12. září 1968 Praha) byla česká spisovatelka, básnířka, překladatelka a sochařka.

Životopis

Děda Dagmary byl František Šimáček, poslanec Českého zemského sněmu, nakladatel a novinář. Její rodiče byli Bohuslav Šimáček (12. 5. 1866–6. 3. 1945) knihtiskař a nakladatel a Milada Šimáčková za svobodna též Šimáčková (25. 3. 1887–26. 3. 1973). Měla dva sourozence – Radovana Šimáčka, publicistu a spisovatele a Zorku Trmalovou-Šimáčkovou (1. 6. 1907).[4] Roku 1925 se provdala za gymnaziálního profesora J. Outratu.

Dagmar Outratová-Šimáčková absolvovala Státní odbornou školu grafickou u Vratislava Huga Brunnera a Ludvíka Bradáče. Pracovala jako průmyslová výtvarnice, byla autorkou několika plastik. Roku 1919 vystoupila z církve katolické. Po ovdovění (1935) absolvovala zdravotnický kurs. Za války byla nasazena v lékárně. Od roku 1953 pracovala jako sekretářka v Hygienicko-epidemiologickém ústavu. Byla autorkou lyrických próz a básní a překladatelkou z ruštiny.

Dílo

Básně

  • Cestou močálem: 1938–1945 – Praha: Šolc a Šimáček, 1946

Próza

  • Tak jako …  – perokresby Ivana Haussmanna. Praha: Prokop Toman ml., 1936
  • Pastely: sedm povídek o lásce – návrh obálky a kresby: Toyen. Praha: Českomoravský Kompas, 1944

Překlady

  • Svatá Helena, maličký ostrov – Mark Aleksandrovich Aldanov; se svolením autorovým z ruštiny. Praha: Šolc a Šimáček, 1926
  • Spiknutí – M. A. Aldanov; se svolením autorovým z ruštiny. Praha: Šolc a Šimáček, 1926
  • Stati o literatuře a umění – Maxim Gorkij; z ruského originálu; předmluva V. V. Michajlovského. Praha: Orbis, 1947
  • Na Borodinském poli: povídky z roku 1939–1943 – Vsevolod Vjačeslavovič Ivanov; z ruštiny; s obálkou Andreje Bělocvětova. Praha: Nakladatelské družstvo Máje, 1947

Odkazy

Reference

  1. ↑ SVADBOVÁ, Blanka. Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce. Redakce Jiří Opelík. Svazek M–O. Praha: Akademie věd České republiky. Ústav pro českou literaturu, 2000. 728 s. ISBN 80-200-0708-3. S. 726–727. 
  2. ↑ KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1946. 1018 s. S. 621. 
  3. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Jindřicha na Novém Městě pražském
  4. ↑ www.myheritage.cz [online]. [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj