Dagmar Hyková-Táborská

Dagmar Hyková-Táborská
Rodné jméno Dagmar Hyková
Jiná jména Dagmar Táborská, Dagmar Taborsky
Narození 10. května 1935
Praha
Úmrtí 22. ledna 2005 (ve věku 69 let)
Toronto
Příčina úmrtí rakovina
Alma mater Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Povolání střihačka, herečka, filmová režisérka, učitelka a filmová producentka
Ocenění Červená stuha
Choť Václav Táborský
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Dagmar Hyková-Táborská také Dagmar Táborsky, rozená Hyková (10. května 1935 Praha – 22. ledna 2005 Toronto) byla česká filmová střihačka, režisérka, producentka, pedagožka a herečka, od roku 1968 žijící v Kanadě.

Život

Narodila se 10. května 1935. V 15 letech nastoupila do ateliérů Československého státního filmu na asistentskou pozici třetí střihačky. Během tohoto období spolupracovala s etablovaným střihačem Antonínem Zelenkou. Ve 21 letech pak začala působit jako hlavní střihačka v Československé televizi. Tam později působila i jako režisérka, v redakci zpravodajství. Režírovala Televizní noviny a také organizovala spoustu přímých přenosů.[1]

Při budování své kariéry v Československé televizi dálkově studovala Filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění v Praze.[1]

Byla provdaná za filmového režiséra Václava Táborského.[2][3]

Tvorba

ČSSR

Již od začátku svého působení u filmu začala ztvárňovat menší role v několika filmech a reklamách. Neměla však velké herecké ambice, a tak se v této oblasti více neuchytila. V roce 1966 byla účastnicí autonehody vozidla štábu Československé televize. Při nehodě zemřeli dva její kolegové, zatímco ona utrpěla vážné poranění, které ji do ukončení rehabilitací bránilo vykonávat její povolání. V roce 1968 byla zahraničními zpravodajskými televizními společnostmi ORF, ZDF či BBC vyzvaná ke spolupráci. Krátce na to především kvůli okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy Československo opustila a emigrovala do Kanady.[1]

Během pobytu v zahraničí stříhala všechna audiovizuální díla Emila Radoka. V roce 1975 zase film Jána Kadára s názvem Co mi táta nalhal. Stejným způsobem se podílela i na loutkových seriálech z produkce Animette Canada a na dokumentárních snímcích torontské skupiny Okno - The Window.[1]

Kanada

V Kanadě natáčela dokumentární filmy o etnických menšinách, nejčastěji o Inuitech a Indiánech obecně. Za dokument Vianoce – Slovak Canadian Christmas pojednávající o tématu přenášení národnostních zvyků do nového prostředí obdržela v roce 1979 ocenění s názvem Červená stuha na Festivalu etnografických filmů v New Yorku. Tento typ audiovizuálních děl také opakovaně produkovala. Zároveň vyučovala střihačskému řemeslu mladé filmaře na Conestoga College v Kitcheneru i v Humber College v Torontu.[1]

Dne 22. ledna 2005 podlehla v Torontu rakovině. Její boj s touto nemocí byl dokonce zaznamenán v knize Život v prodlouženém čase (2007). Počínaje rokem 2005 začala FAMU udělovat talentovaným studentkám (spolu s finanční odměnou) cenu, která nese její jméno.[1]

Filmografie

Střihačka (výběr)

  • Circus Magic (1969)
  • Co mi táta nalhal (1975)
  • Energy (1982)
  • Zkrocení démonů (1986)

Herečka

  • Dnes neordinuji (1948)
  • Past (1950)
  • Bylo to v máji (1950)
  • Štika v rybníce (1951)
  • Kruh (1959)
  • Přátelé na moři (1959)
  • Délka polibku devadesát (1965)[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f Dagmar Hyková-Táborská. csfd.cz [online]. [cit. 2023-02-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Dagmar Hyková-Táborská. csfd.cz [online]. [cit. 2023-01-27]. Dostupné online. 
  3. ↑ Český Film - znalostní databáze. libri.cz [online]. [cit. 2023-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-27. 

Externí odkazy

Zdroj