Dům U Zlatého lva (Pohořelec)

Dům U Zlatého lva
Jižní fasáda
Jižní fasáda
Poloha
Adresa Pohořelec č.p. 113/23, Praha, ČeskoČesko Česko
Ulice Pohořelec
Souřadnice 50°5′15,79″ s. š., 14°23′20,47″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 39699/1-974 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům U Zlatého lva (také U Frýdlů, Strahovská fara) je dvoupatrový dům v Praze na Hradčanech, s podloubím a jižní fasádou do ulice Pohořelec č.p. 113/23 a se dvěma dvorními křídly. Od roku 1964 je (včetně zahrady) kulturní památkou.[1]

Historie

Podloubí
Domovní znamení a znak strahovského opata na fasádě

Dům je gotického původu, jak dokládá dochovaný středověký sklep z opukového kvádříkového zdiva. Písemnými zprávami jsou jeho majitelé doloženi od roku 1379 počínaje měšťanem Ulricem (Oldřichem), do konce 14. století se v něm vystřídali další majitelé a nájemníci.[2] Ve 2. polovině 16. století byla zaznamenána první renesanční přestavba, jako malý domek Jana Frydla se připomíná koncem 16. století. Na počátku 17. století byl majitelem Filip Folgenoch, dům byl opět renesančně přestavován. Zahradu Strahovský klášter roku 1614 na 50 let pronajal Janu Salcprunovi.[3]

Od roku 1671 byl majitelem zvonař a dělolitec Mikuláš Löw, po němž dům dostal roku 1674 jméno „U zlatého lva“ a mariánské domovní znamení se zlatým lvem.[4]

V 18. století tu byla zájezdní hospoda s rozsáhlou stájí a maštalemi ve dvorních křídlech. V době za bavorsko–francouzského vpádu v letech 1741 a 1742 byl dům značně poškozen rakouskou dělostřelbou. Opravený objekt pak roku 1773 získal zpět Strahovský klášter, který v něm zřídil svou faru; v této souvislosti byl dům upraven a snad i částečně přestavěn.[5]

Popis

Hlavní jižní průčelí domu (do ulice) je barokní, symetrické, v obou patrech osmiosé. Podloubí v přízemí je otevřeno třemi oblouky arkády s valenými, lehce zahrocenými klenbami s pasy.

Nad středním polem arkády je na fasádě mezi okny prvního patra štukový volutový rám a v něm domovní znamení: deskový obraz Pasovské Madony s Ježíškem barokního původu, malovaný na zinkovém plechu. Pod madonou leží zlatý lev a v pozadí v krajině je silueta Strahovského kláštera. Nad ním je dvojice navzájem ukloněných štukových erbů strahovského opata Františka Michaela Dallera pod opatskou infulí a berlou, v klenotu má královskou korunu a z ní vyrůstající polopostavu svatého Norberta, patrona Strahovského kláštera.[5]

Podloubí je zaklenuto třemi poli valené klenby se třemi páry trojúhelných výsečí, portál vjezdu do domu má kamenné omítnuté ostění. Vstupní dveře s brankou jsou novodobou kopií (z roku 1991) původních vrat.

Z průjezdu do obdélného dvora vede vlevo dvouramenné, dřevěné, raně barokní schodiště. Dvorní průčelí jsou jednoduchá, podél západního dvorního křídla je krátká pavlač s oplechovaným zábradlím.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ https://pamatkovykatalog.cz/dum-u-zlateho-lva-15575803
  2. ↑ V. V. Tomek, Základy starého místopisu pražského, díl IV. Praha 1872, s. 872
  3. ↑ František Ruth, Kronika královské Prahy a obcí sousedních II. Praha 1907, s. 861.
  4. ↑ Lydia PETRÁŇOVÁ, Domovní znamení staré Prahy. 1. vyd. Panorama Praha 1988, s. 88
  5. ↑ a b c Vlček (2000), s. 338

Literatura

  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl II. 1. vyd. Praha: Pavel Körber, 1904. Dostupné online. S. 861. 
  • Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 194. 
  • VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. 521 s. ISBN 80-200-0832-2. S. 337–339. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj