Důl Herring
| Důl Herring | |
|---|---|
 Důl Herring v roce 1888
| |
| Účel stavby | |
těžba černého uhlí | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1852 |
| Zánik | 1877 |
| Stavebník | Jan Arnošt Herring z Falkendorfu |
| Poloha | |
| Adresa | Kloboučky 72, Zastávka,  Česko
|
| Souřadnice | 49°11′32,25″ s. š., 16°21′16,98″ v. d. |
| Další informace | |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Důl Herring byl černouhelný důl v Zastávce v Rosicko-oslavanském revíru, který založil Jan Arnošt Herring roku 1852. Zdejší těžba byla ukončena v roce 1877. Na krátkou dobu byla v letech 1950–1952 opět otevřena, byly zde dotěžovány zbytkové uhelné zásoby pomocí štoly v blízkosti jámové budovy. V roce 1992 bylo ústí štoly zazděno.[1]
Historie
V roce 1852 byla v severní části dnešní Zastávky založena úpadní jáma Těžířstvem rytíř Herring a spol. Těžba kvalitního uhlí na dole Herring byla zahájena v roce 1856 ze slojí č. I a II o mocnosti 2–6 m. V roce 1856 byla k dolu přivedena železniční vlečka.[2] V roce 1870 byla společnost Těžířstvo rytíř Herring a spol. přeměněna na akciovou společnost Rosická báňská společnost v Božím Požehnání. V roce 1877 byla těžba úklonou jámou ukončena a důlní pole připojeno k nedalekému dolu Julius.[3] Ústí úklonné jámy tvořila jámová budova a strojovna. Těžba uhlí byla zabezpečena parním těžním strojem, podobně byl parní stroj využíván i k čerpání důlní vody. Postaveny byly dílny a pro nakládku uhlí uhelná rampa.[2] Pro vysokou pec Rosických železáren bylo v letech 1859–1862 v blízkosti dolu Herring postaveno 11 úlových koksárenských pecí, které roku 1869 doplnilo dalších jedenáct. Úlové pece byly zrušeny pravděpodobně v roce 1877. U dolu Herring byla postavena cihelna s devíti vypalovacími pecemi. Cihelna vyráběla mimo běžných cihel i cihelné tvarovky s ornamenty, které byly také použity na výzdobu jižní fasády jámové budovy podle návrhu vídeňského architekta Ludwiga Förstera.[4] Budova byla po zrušení jámy přestavěna na byty, po první světové válce byla využívána částečně jako česká mateřská škola a částečně jako obecní škola. V roce 1968 byla budova necitlivě rekonstruována. Všechny ozdobné prvky byly otlučeny a byla provedena výměna oken.[1] V roce 2005 proběhla rekonstrukce jámové budovy podle návrhu Ing. Arnošta Kejty.[3] Nadále slouží jako obytný dům.
V letech 1950–1952 byly dotěžovány zbytkové uhelné zásoby. Severovýchodně od původní jámové budovy bylo otevřeno nové dílo. Úpadnice zasahovala do hloubky 63 m, po ukončení těžby byla zasypána a v roce 1992 byla zazděna. Železniční vlečka byla zrušena v roce 2003.
Ubytování
V blízkosti dolu Herring na Kloboučkách nechal Jan Arnošt Herring postavit 25 bytů a v oblasti současné Staré osady v roce 1853 šest dvoupodlažních budov (dnes č.p. 9–11). Dělnická kolonie dvoupodlažních budov byla nazývána Arbeiter Colonie, Amalien Grund (také Amalína[p. 1]) a později Stará kolonie. Projekt budov je přisuzován vídeňskému architektu Ludwigu Försterovi. Pro každý byt byla postavena hospodářská budova, sklep a zahrádka, do které byla přiváděna užitková voda z rybníka. Pro kolonii byly instalovány v ulici dva stojany na pitnou vodu a postavena pekárna, udírna a prádelna.[4][5]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Název podle jména manželky Herinnga Amálie.
Reference
- ↑ a b Důl Herring [online]. www.rosicko-oslavansko.cz [cit. 2016-05-24]. Dostupné online.
- ↑ a b MATĚJ, Miloš, et al. Kulturní památky rosicko-oslavanské průmyslové aglomerace. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-67-7. S. 26.
- ↑ a b KOLEKTIV. Historie hornictví v mikroregionu KAHAN [online]. 2008 [cit. 2016-05-15]. S. 10. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. ISBN 978-80-254-1847-5.
- ↑ a b KEJTA, Arnošt. 150 let Herringovy šachty [online]. 15/16. vyd. archiv.e-metro.cz, 2002 [cit. 2016-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-12.
- ↑ MATĚJ, Miloš ... c.d., s. 144
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Důl Herring na Wikimedia Commons
- Historie hornictví v mikroregionu KAHAN
