Důl Alžběta

Důl Alžběta
Chybí zde svobodný obrázek
Základní údaje
Rozloha 341 ha (v roce 1934)
Hornina hnědé uhlí
Poloha
Obec Trmice
Souřadnice 50°38′49,03″ s. š., 13°58′54,88″ v. d.
Provozní údaje
Období těžby 1858–1958
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Alžběta (německy Elisabeth) byl hnědouhelný hlubinný důl v katastrálním území Trmice v okrese Ústí nad Labem v mostecké pánvi. Důl založil hrabě Albert Nostic a byl provozován v letech 1858–1958.[1]

Historie

Důl Alžběta byl založen severozápadně od železniční stanice Trmice na Ústecko-teplické dráze v roce 1858 hrabětem Albertem Nosticem. Důl byl pojmenován podle Alžběty Bavorské, manželky císaře Františka Josefa. Po smrti hraběte Alberta Nostice v roce 1871 získala důl jeho dcera Marie Antonie, která se v roce 1885 provdala za hraběte Arnošta Emanuela Silvu-Taroucca. Ta v roce 1915 důl prodala akciové společnosti Severočeské elektrárny v Podmoklech. Důl Alžběta byl výhradním dodavatelem uhlí pro trmickou elektrárnu, která byla v majetku společnosti.[1][2] Po druhé světové válce v roce 1947 byl důl přejmenován na 5. květen a v roce 1958 zanikl.[1] Těžbu nahradil v padesátých letech 20. století nově založený povrchový důl (lom) 5. květen, který byl součásti Dolu Prokop Holý, n. p. v Tuchomyšli.[3][4]

Popis

Důl měl v roce 1930 dvě těžní věže, tři větrné a dvě vodní jámy.[1] Byl spojen s dolem Albert podzemní lanovkou.[5] V roce 1934 mělo dobývací pole rozlohu 341 ha, uhlí se dobývalo metodou komorování na zával a částečně patrováním na zával nebo se suchou zakládkou. Hlubinný důl vytěžil asi 50 % uhelných zásob, zbytek byl dotěžován lomem 5. květen v letech 1946–1964 a od roku 1965 lomem Barbora III.[1]

Elektrárna

Součásti dolu Alžběta byla elektrárna s výkonem 445 kW, která byla postavena v roce 1909 a měla v Čechách první parní generátor na výrobu střídavého proudu.[6] Zásobovala elektřinou především zámek v Trmicích, velkostatek Nosticů a tři sousední obce.[2] Fungovala do svého zrušení v roce 1916, kdy měla výkon 6 000 kW[7] a naradila ji nová elektrárna v Trmicích.[6] Přísun uhlí do zásobníků na 80 tun zajišťovala lanová dráha po nezastřešeném mostě dlouhém 293 m přímo z dolu Alžběta.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Důl Elisabeth (důl 5. květen) u Trmice [online]. Zdař Bůh.cz, 2025-05-07 [cit. 2025-05-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c 100 let teplárny Trmice. www.cez.cz [online]. [cit. 2025-05-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ Palivový kombinát Ústí, s.p. [online]. Zdař Bůh.cz, 2025-05-07 [cit. 2025-05-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ Historie hlubinného dobývání v oblasti bývalého lomu Chabařovice. www.jezeromilada.cz [online]. [cit. 2025-05-17]. Dostupné online. 
  5. ↑ Důl Albert (důl Prokop Holý) u Tuchomyšle [online]. Zdař Bůh.cz, 2025-05-07 [cit. 2025-05-16]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b VALCHÁŘOVÁ, Vladislava. Industriální topografie: prumyslová architektura a techniké stavby. Praha: CVUT, 2011. 2 s. ISBN 978-80-01-04833-7. Kapitola Elektrárna N. E. W, s. 150–151. 
  7. ↑ tepelná elektrárna. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-05-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj