Důl Žentourový

Důl Žentourový
Chybí zde svobodný obrázek
Základní údaje
Jiné názvy Göppel Schacht
Typ díla žentourový důl
Rozloha 13,5 ha
Maximální hloubka 71 m
Těžba černé uhlí
Poloha
Obec Slezská Ostrava
Souřadnice 49°50′2,94″ s. š., 18°18′56,34″ v. d.
Provozní údaje
Období těžby 1811–1858
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Žentourový (německy Göppel Schacht) byl nejvýznamnějším mělkým černouhelným dolem ve Slezské Ostravě. Nacházel se ve východním úbočí údolí Obora (dnes Zwierzinovo údolí).

Historie

Těžbu kamenného uhlí ve vlastní režii zahájil Franz Jozeph, hrabě Wilczek, na slezskoostravském panství, které náleželo k rozsáhlému rodovému fideikomisu, rozkládající se na Opavsku a Těšínsku. K výraznému rozvoji aktivit v oblasti uhelného podnikání došlo po roce 1802, kdy bylo odděleno od zbývajících hospodářských aktivit velkostatku. Založena byla postupně řada důlních děl, z nichž se mnohé staly základem technicky moderně vybavených a prosperujících podniků.[1]

Nejvýznamnějším mělkým dolem v první polovině 19. století byl důl nazývaný Žentourový (Göppel Schacht). Jeho jáma stejného jména byla víceúčelovou jámou. Sloužila k těžbě uhlí i jako větrní. Na jámu byly 2. prosince 1811 uděleny propůjčky jednoduché důlní míry Göppel I a dvojité důlní míry Göppel II.[2]

Důlní pole přešlo později do hlubinného pole dolu Johann Michaeli (Michálka).[pozn. 1] Dnes nám připomíná tento důl místní název "Na Geplu" v blízkosti ulice Na Najmanské ve Slezské Ostravě.

Těžba uhlí

Dobývaly se sloje jakloveckých vrstev ostravského souvrství. Dobývána byla sloj Josef a ze tří tzv. Slabých slojí. V roce 1808 byla jáma vybavena žentourem, který byl poháněn zvířecí silou. Žentourový důl byl natolik významný, že byla v 30. létech 19. století k jeho jámě směrována nově ražená Jaklovecká dědičná štola[3]. Jáma byla prohloubena na 71 m a štola do ní probita. Jáma byla ve výdřevě.

U žentourového vrátku se spirálovým lanovým bubnem byla už v roce 1845 vyměněna konopná lana za drátěná[pozn. 2].

Údaje o dolu Žentourový

Název Druh jámy Založení hloubka dolu v m těžba vytěženo likvidace dobývací pole v ha poznámka
Žentourový / Göppel Schacht těžní, větrní 1805 71 1811-1858 těžba nevykazována odděleně od ostatních Wilczkových dolů asi 1858 13,5 1 jáma, 2 patra

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V roce 1871 byl mělký důl Johann Nepomuk modernizován. V jeho těsné blízkosti byla hloubena nová jáma Michaeli.
  2. ↑ Drátěná lana se začala používat od roku 1840, ocelová od roku 1874.

Reference

  1. ↑ MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 75. 
  2. ↑ Od nálezu uhlí po utlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 91. 
  3. ↑ Vrchnostenské štolové doly hraběte Wilczka [online]. Cit. 2015-02-02 [cit. 2015-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 

Literatura

  • Uhelné hornictví v ostravsko-karviném revíru, Anagram 2003

Zdroj