Důkaz (právo)

Důkaz je v případě soudního i správního řízení věc nebo postup, které mohou přispět k objasnění projednávané věci v rámci dokazování, například výpověď, ohledání či rekonstrukce atd. Důkazní prostředek je pak přímo konkrétní věc, která slouží k prokázání určité skutečnosti, je tedy prostředkem k získání důkazu.

Pokud důkaz přímo potvrzuje nebo vyvrací dokazovanou skutečnost, jde o důkaz přímý. Nepřímý důkaz, jinak též indicie nebo marker, má důkazní význam jen ve spojení s jinými důkazy, sám o sobě ke kvalifikovanému závěru nestačí. Jestliže je dokazovaná skutečnost vyvrácena, jde o důkaz vyviňující, v opačném případě o důkaz usvědčující.

Důkazy v českém trestním řádu

Za důkaz může v trestním řízení sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména:[1]

  • výpovědi obviněného a svědků – důkaz výpověďmi svědků, znalců a obviněného se provádí zpravidla tak, že se tyto osoby vyslýchají[2]
  • znalecký posudek
  • věci a listiny důležité pro trestní řízení – věcnými důkazy jsou předměty, kterými nebo na kterých byl trestný čin spáchán, jiné předměty, které prokazují nebo vyvracejí dokazovanou skutečnost a mohou být prostředkem k odhalení a zjištění trestného činu a jeho pachatele, jakož i stopy trestného činu; listinnými důkazy jsou listiny, které svým obsahem prokazují nebo vyvracejí dokazovanou skutečnost vztahující se k trestnému činu nebo k obviněnému
  • ohledání
  • dále jsou v zákoně jako zvláštní formy důkazů popsány či zmíněny například konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus, rekonstrukce, prověrka na místě, záznam telekomunikačního provozu, důkaz o výslechu přečtením protokolu atd.

Důkaz může vyhledat, předložit nebo jeho provedení navrhnout každá ze stran řízení. Pokud důkaz nevyhledal nebo nevyžádal orgán činný v trestním řízení, není to důvodem k jeho odmítnutí. Důkaz získaný nezákonným donucením nebo hrozbou takového donucení ale nesmí být použit, s výjimkou případu, kdy se použije jako důkaz proti osobě, která takového donucení nebo hrozby donucení použila.[3] Při rozhodování v hlavním líčení, jakož i ve veřejném i neveřejném zasedání smí soud přihlédnout jen k těm důkazům, které byly při tomto jednání provedeny[4] a obviněný má právo se ke všem důkazům vyjádřit.[5] Důkazy se hodnotí podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.[6]

Důkazy v českém občanském soudním řádu

V občanském soudním řízení také mohou jako důkaz sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci. Zejména pak:[7]

Účastníci řízení jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení, přičemž soud rozhoduje, které z nich budou provedeny,[8] v některých záležitostech, v nichž je zákonem chráněn veřejný zájem, resp. zvýšená zákonná ochrana některé strany sporu, je ale soud povinen provést i takové potřebné důkazy, které nebyly žádnou ze stran navrženy. Účastníci řízení mají právo se vyjádřit k návrhům na důkazy i k provedeným důkazům.[9] Důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.[10]

Důkazy v českém soudním řízení správním

Důkazy v soudním řízení správním jsou vesměs obdobné, jako v občanském soudním řízení.[11]

Žaloba musí obsahovat návrhy důkazů,[12] ale soud rozhodne, které z nich provede, přičemž může provést i důkazy jiné,[13] například zopakovat nebo doplnit důkazy provedené správním orgánem.[14] Soud hodnotí důkazy, které sám provedl, i s důkazy provedenými v řízení před správním orgánem jednotlivě i v jejich souhrnu a ve svém rozhodnutí vychází ze skutkového a právního stavu takto zjištěného.[14]

Důkazy v českém správním řízení

Ve správním řízení lze k provedení důkazů užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Jde zejména o:[15]

  • listiny
  • ohledání
  • svědeckou výpověď
  • znalecký posudek

Účastníci jsou povinni označit důkazy na podporu svých tvrzení. Správní orgán není návrhy účastníků vázán, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci.[16] Důkaz v odůvodněných případech zajistit i před zahájením řízení, o tomto zajištění důkazu se sepisuje protokol.[17]

Teorie důkazů

Teorií důkazů se zabývá právní obor nazývaný důkazní právo.

Dělení důkazů

V trestním řízení se důkazy dělí na usvědčující a ospravedlňující.[18]

Původní důkaz pochází přímo z pramene (např. výpověď očitého svědka), odvozený důkaz ze zprostředkovaného pramene (například reprodukce tvrzení očitého svědka jiným svědkem).[18]

Přímý důkaz přímo potvrzuje nebo vyvrací dokazovanou skutečnost. Nepřímý důkaz dokazuje jinou skutečnost, která však objasňuje dokazovanou skutečnost, a důkazní význam má jen ve spojení s jinými důkazy.[18]

Odkazy

Reference

  1. ↑ § 89 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen „tr. ř.“)
  2. ↑ § 2 odst. 11 tr. ř.
  3. ↑ § 89 odst. 3 tr. ř.
  4. ↑ § 2 odst. 12 tr. ř.
  5. ↑ § 33 odst. 1 tr. ř.
  6. ↑ § 2 odst. 6 tr. ř.
  7. ↑ § 125 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)
  8. ↑ § 120 o. s. ř.
  9. ↑ § 123 o. s. ř.
  10. ↑ § 132 o. s. ř.
  11. ↑ § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)
  12. ↑ § 80 odst. 3 písm. c) s. ř. s.
  13. ↑ § 52 odst. 1 s. ř. s.
  14. ↑ a b § 77 odst. 2 s. ř. s.
  15. ↑ § 51 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“)
  16. ↑ § 52 s. ř.
  17. ↑ § 138 s. ř.
  18. ↑ a b c Procesní způsobilost Archivováno 2. 5. 2009 na Wayback Machine., JUDr. Miroslav Mitlöhner, CSc.: Úvod do práva, Univerzita Hradec Králové, Katedra sociální práce a sociální politiky, 2005

Externí odkazy

Související články

Zdroj