Dřevěná synagoga

Wołpská synagoga na fotografii z roku 1920.

Dřevěné synagogy jsou specifickým druhem synagog a unikátní umělecké a architektonické ztvárnění tohoto druhu staveb, jež se nacházely zejména ve východní Evropě na území někdejší Polsko-litevské unie. Vůbec nejstarší známá dřevěná synagoga z roku 1651 pocházela z města Chodorov poblíž Lvova, nedaleko dnešní polsko-ukrajinské hranice.[1] Nejznámější z těchto synagog vznikaly již od 17. století do počátku 19. století.[1]

Krinsky (1996) uvádí dva typy dřevěných synagog, které měly oba původ v renesančních zděných synagogách. Jednodušším typem byly osové synagogy, typické pro oblast centrálního a jižního Polska. Druhým, složitějším typem, byly centrální synagogy, typické pro oblast severního Polska, dnešního Běloruska a Litvy.[1] Interiéry byly často bohatě zdobeny.[1]

Většina synagog tohoto druhu byla zničena během první nebo druhé světové války a do dnešní doby se dochovalo pouze několik menších dřevěných synagog, z nichž řada je v chátrajícím stavu.

Mezi české, již nestojící synagogy lze počítat dřevěnou stavbu synagogy v Třebívlicích, nebo původní synagogu v Úštěku či synagogu v Lomnici, kterou také nahradila pevnější stavba.

Odkazy

Reference

  1. a b c d KRINSKY, Carol Herselle. Synagogues of Europe: Architecture, History, Meaning. New York: Dover Publications, 1996. 480 s. Dostupné online. ISBN 0-486-29078-6. S. 53. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj