Czarny Staw Gąsienicowy

Czarny Staw Gąsienicowy
Poloha
Světadíl Evropa
Stát PolskoPolsko Polsko
Vojvodství Malopolské
Powiat Tatrzański
Gmina Zakopane
Czarny Staw Gąsienicowy (Polsko)
Zeměpisné souřadnice 49°13′52″ s. š., 20°1′5″ v. d.
Rozměry
Rozloha 17,9440 ha
Délka 666 m
Šířka 424 m
Objem 3 797 800 m³
Max. hloubka 51,0 m
Ostatní
Typ ledovcové jezero
Nadm. výška 1 620 m n. m.
Přítok vody Czarny Potok Gąsienicowy
Odtok vody Czarny Potok Gąsienicowy
Ostrovy 1 (310 m²)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Czarny Staw Gąsienicowy je karové ledovcové jezero ve skupině Gąsienicowých Stawů ve Vysokých Tatrách v Polsku. Je největším jezerem Doliny Gąsienicowe a jedním ze dvou nacházejících se v její východní části, nazývané Dolina Czarna Gąsienicowa, přičemž druhým je Zmarzły Staw Gąsienicowy. Má rozlohu 17,9440 ha a je 666 m dlouhé a 424 m široké. Dosahuje maximální hloubky 51,0 m a objem vody v něm činí 3 797 800 m³. Leží v nadmořské výšce 1620 m. Je to čtvrté nejhlubší a šesté největší jezero Tater.

Okolí

Jezero má oválný tvar. Nad jeho západním břehem se zvedá štít Kościelec. Poblíž severovýchodního pobřeží je malý (310 m²) ostrov porostlý klečí. Vznikl na bývalém oblíku. V roce 1909 bylo plánováno na ostrově postavit mauzoleum Juliusze Słowackého, ale v důsledku protestů ochranářů k tomu nedošlo. Ze severu jezero uzavírá skalní práh, ze kterého vytéká Czarny Potok Gąsienicowy. Od roku 1884 stál na břehu bufet, který vlastnil Józef Sieczki ze Zakopaného. Byl zničen požárem v roce 1920.

Vodní režim

Průhlednost vody je 12 m. Je zbarvená safírově, přičemž z tohoto tmavě modrého až téměř černého odstínu, způsobeného zastíněním blízkým štítem a sinicemi Pleurocapsa polonica rostoucími na balvanech na břehu, pochází i jméno jezera. Jezero zamrzá většinou v říjnu až listopadu, rozmrzá v květnu až červenci. V roce 1881 bylo uměle zarybněno. Byl zde vysazen pstruh obecný potoční a siven americký. Na jihovýchodním konci do jezera ústí Czarny Potok Gąsienicowy a odtéká přes skalní práh na sever. Na západě má jezero ještě jeden přítok ze Żlebu Zaruskiego. Rozměry jezera v průběhu času zachycuje tabulka:

Rok Měření prováděl Rozloha
ha 		Délka
m 		Šířka
m 		Hloubka
max.m 		Objem
m³
— WET &0000000000000017.79000017,79 &0000000000000666.000000666 &0000000000000424.000000424 &0000000000000051.00000051 &0000000003800000.0000003 800 000
2005[1] Gregor, Pacl &0000000000000017.94400017,9440 — — &0000000000000051.00000051,0 &0000000003797800.0000003 797 800

Přístup

Jezero bylo od počátku 19. století oblíbené turisty. Bylo tématem obrazů Alfreda Schouppé, Wojciecha Gersona, Leona Wyczółkowského a mnohých dalších. Měření jeho nadmořské výšky provedl již v roce 1852 Stefan Ludwik Kuczyński. Přesnější měření provedl Eugeniusz Klemens Dziewulski v roce 1881 a Ludomir Sawicki v roce 1909.

  • PLmodrá turistická značka – podél východního pobřeží probíhá trasa turistické stezky Hala Gąsienicowa – Zawrat.
    • Doba cesty z chaty "Murowaniec" k Czarnemu Stawu: 30 min, 20 min zpět.
    • Doba cesty od Czarneho Stawu na Zawrat: 1:50 h, 1:20 h zpět.
  • PLžlutá turistická značka – na východním břehu z modré značky odbočuje žlutá na vrchol Skrajny Granat. Čas: 01:45 h, 01:20 h zpět.
  • PLčerná turistická značka – na severním břehu z modré odbočuje černá značka na Mały Kościelec a dále do průsmyku Karb a na Kościelec (trasa vytvořená v roce 1961, dřívější, kterou vytyčilo Polskie Towarzystwo Tatrzańskie, vedla roklí přímo k průsmyku). Doba cesty na Karb: 40 min, 30 min zpět.[2]

Odkazy

Galerie

Panorama Czarneho Stawu
Panorama Czarneho Stawu

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Czarny Staw Gąsienicowy na polské Wikipedii.

  1. ↑ Tatry příroda
  2. ↑ Tatry. Zakopane i okolice. Mapa w skali 1:27 000. Warszawa: ExpressMap Polska, 2005. ISBN 83-88112-35-X. (polsky) 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj