Ctenochasmatidae

Jak číst taxoboxCtenochasmatidae
alternativní popis obrázku chybí
Fosílie druhu Ctenochasma elegans
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Sauropsida)
Nadřád archosauři (Archosauria)
Řád ptakoještěři (Pterosauria)
Podřád Pterodactyloidea
Čeleď Ctenochasmatidae
Nopcsa, 1928
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ktenochasmatidi byli zástupci čeledi pterodaktyloidních ptakoještěrů z nadčeledi Ctenochasmatoidea. Zahrnuje dvě podčeledi a zhruba 10 platných rodů pterosaurů. Zástupci této čeledi měli poměrně velké geografické rozšíření, jejich fosilie byly objeveny například i v jihoamerických státech Uruguay[1] a Chile[2].

Historie objevů

Fosilní zub ptakoještěra z této čeledi patrně objevil v Anglii na konci 18. století sám William Smith, jeden ze zakladatelů geologie jako vědní disciplíny.[3]

Klasifikace

Podle Unwina, 2006.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Daniel Perea, Matías Soto, Pablo Toriño, Valeria Mesa & John G. Maisey (2018). A Late Jurassic-?earliest Cretaceous ctenochasmatid (Pterosauria, Pterodactyloidea): The first report of pterosaurs from Uruguay. Journal of South American Earth Sciences. doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2018.05.011
  2. ↑ Jhonatan Alarcón-Muñoz, Sergio Soto-Acuña, Laura Codorniú, David Rubilar-Rogers, Michel Sallaberry & Manuel Suárez (2020). New ctenochasmatid pterosaur record for Gondwana: discovery in the Lower Cretaceous continental deposits of the Atacama Desert, northern Chile. Cretaceous Research: 104378 (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104378
  3. ↑ David M. Martill, Lorna Steel & Roy E. Smith (2022). Did William Smith (1769–1839), the father of biostratigraphy, discover a Jurassic pterosaur tooth? Proceedings of the Geologists' Association (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.pgeola.2022.05.001
  4. ↑ David M. Martill, Eberhard Frey, Helmut Tischlinger, Matthias Mäuser, Héctor E. Rivera-Sylva & Steven U. Vidovic (2023). A new pterodactyloid pterosaur with a unique filter-feeding apparatus from the Late Jurassic of Germany. PalZ (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1007/s12542-022-00644-4

Literatura

  • Andres, B., and Ji, Q. (2008). "A new pterosaur from the Liaoning Province of China, the phylogeny of the Pterodactyloidea, and convergence in their cervical vertebrae." Palaeontology, 51(2): 453-469.
  • Wang, X., Kellner, A.W.A., Zhou, Z., and Campos, D.A. (2007). "A new pterosaur (Ctenochasmatidae, Archaeopterodactyloidea) from the Lower Cretaceous Yixian Formation of China." Cretaceous Research, 28(2): 2245-260.
  • Unwin, D. M., (2003). "On the phylogeny and evolutionary history of pterosaurs." pp. 139–190. in Buffetaut, E. & Mazin, J.-M., (eds.) (2003). Evolution and Palaeobiology of Pterosaurs. Geological Society of London, Special Publications 217, London, 1-347.
  • Madzia, D., Ivanov, M. & M. Łukowiak (2015). A juvenile ctenochasmatid pterosaur from the Solnhofen Limestone. In Jagt, J.W.M., Hebda, G., Mitrus, S., Jagt-Yazykova, E.A., Bodzioch, A., Konietzko-Meier, D., Kardynał, K. & K. Gruntmejer (eds): XIII Annual Meeting of the European Association of Vertebrate Palaeontologists, Opole, Poland, 8-12 July 2015, Abstracts: 138.
  • Chang-Fu Zhou, Xinyue Wang and Jiahao Wang (2021). First evidence for tooth-tooth occlusion in a ctenochasmatid pterosaur from the Early Cretaceous Jehol Biota. Geological Society, London, Special Publication: SP521 Mesozoic Biological Events and Ecosystems in East Asia (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1144/SP521-2021-141
  • Jhonatan Alarcón-Muñoz, Laura Codorniú, Edwin González, Mario E. Suárez, Manuel Suárez, Omar Vicencio-Campos, Sergio Soto-Acuña, Jonatan Kaluza, Alexander O. Vargas & David Rubilar-Rogers (2022). A new locality with ctenochasmatid pterosaurs (Pterosauria: Pterodactyloidea) in the Atacama desert, northern Chile. Cretaceous Research. 105173. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2022.105173

Externí odkazy

Zdroj