Cretoxyrhina
 CretoxyrhinaStratigrafický výskyt: Křída (před 108 až 73 miliony let) | |
|---|---|
 Rekonstrukce vzezření druhu Cretoxyrhina mantelli
| |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Třída |
paryby (Chondichthyes) |
| Nadřád |
žraloci (Selachimoha) |
| Řád |
obrouni (Lamnifomes) |
| Čeleď |
Cretoxyrhinidae |
| Rod |
Cretoxyrhina |
| Binomické jméno | |
|
Cretoxyrhina mantelli Agassiz, 1835 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cretoxyrhina („křídový ostrý nos“) je vyhynulý rod žraloka, který žil v mořích a oceánech celého světa v období druhohorní křídy (geologické věky/stupně alb až kampán, asi před 108 až 73 miliony let).[1]
Popis
Při délce až 8 metrů a hmotnosti téměř 5 tun patřil k vrcholovým mořským predátorům své doby.[2] Při plavání se běžně pohyboval rychlostí kolem 12 km/h, dokázal ale výrazně zrychlit a podle odhadů dosahoval maximální rychlosti až kolem 70 km/h.[3] Je možné, že tito žraloci již byli endotermní (udržovali si stálou teplotu těla nezávisle na teplotě okolního prostředí). Proto také nejspíš mohli osídlit i relativně chladná vodstva své doby.[4]
Nálezy v ČR
V České republice byly fosilie tohoto žraloka objeveny na více místech, například v lokalitách Čížkovice-Úpohlavy, Kystra a Koštice. Na těchto lokalitách, představujících pozůstatky tropického moře z období turonu (před 94 až 90 miliony let), se vyskytovali jedinci druhu C. mantelli o délce až 5 metrů. Žraloci a rejnoci zde měli neobvykle velkou biodiverzitu, činící (k roku 2011) nejméně 21 dosud popsaných druhů. Vyskytoval se tu také druh ptychodního žraloka Ptychodus latissimus, známý podle nálezů fosilních zubů. Otisky a rýhy od zubů tohoto žraloka byly objeveny také na fosilii stehenní kosti dinosaura druhu Burianosaurus augustai (žijícího v době před asi 95 miliony let nedaleko dnešní Kutné Hory).[5][6]
Odkazy
Reference
- ↑ Kenshu, S. (1997). Stratigraphic Record of the Late Cretaceous Lamniform Shark, Cretoxyrhina mantelli (Agassiz), in Kansas. Transactions of the Kansas Academy of Science. 100 (3/4): 139–149.
- ↑ Kenshu, S. (2008). Ontogenetic parameters and life history strategies of the late Cretaceous lamniform shark, Cretoxyrhina mantelli, based on vertebral growth increments. Journal of Vertebrate Paleontology. 28: 21–33.
- ↑ Guzman, D.; Manu, S.; Blanco, J. M. (2015). Biological characterization of the skin of shortfin mako shark Isurus oxyrinchus and preliminary study of the hydrodynamic behaviour through computational fluid dynamics. Journal of Fish Biology. 87 (1): 123–137.
- ↑ Ferron, H. G. (2017). Regional endothermy as a trigger for gigantism in some extinct macropredatory sharks. PLOS One. 12 (9): e0185185
- ↑ SOCHA, Vladimír. Informační karta burianosaura. OSEL.cz [online]. 5. listopadu 2018. Dostupné online. (česky)
- ↑ Fejfar, O.; et al. (2005). First Cenomanian dinosaur from Central Europe (Czech Republic). Acta Palaeontologica Polonica. 50 (2): 295–300.
Literatura
- Socha, V.: Dinosauři v Čechách, Vyšehrad, Praha 2017. (zmínka v souvislosti s objevem stehenní kosti druhu Burianosaurus augustai)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Cretoxyrhina na Wikimedia Commons
- Informace na webu Prehistoric Wildlife (anglicky)
