Chřestýš brazilský
 Chřestýš brazilský | |
|---|---|
 Detail hlavy chřestýše brazilského
| |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Třída |
plazi (Reptilia) |
| Řád |
šupinatí (Squamata) |
| Podřád |
hadi (Serpentes) |
| Čeleď |
zmijovití (Viperidae) |
| Podčeleď |
chřestýšovití (Crotalinae) |
| Rod |
chřestýš (Crotalus) |
| Binomické jméno | |
|
Crotalus durissus Linnaeus, 1758 | |
 Mapa rozšíření chřestýše brazilského
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chřestýš brazilský (Crotalus durissus), známý také jako cascabelle (španělsky zvon), je jedovatý zmijovitý had z podčeledi chřestýšovitých vyskytující se ve střední a Jižní Americe. V současnosti je herpetologům známo devět jednotlivých poddruhů.
Popis
Chřestýši brazilští měří typicky asi 1,5 metru na délku, ovšem ve vzácnějších případech může dorůst i 190–200 centimetrů. Směrem od hlavy se po celé délce těla táhnou dva výrazné pruhy, jež jsou výrazně světlejší, než zbytek kůže, ale u jednotlivých poddruhů se přesto barevně odlišují. Na konci ocasu se nachází chřestidlo tvořené zrohovatělými články, jímž varuje útočníky. Podobně jako další chřestýšovití, je i chřestýš brazilský vejcoživorodý. Normálně preferuje savany, každopádně poddruh obývající oblast Gran Chaco v Paraguayi je znám svým výskytem ve více písčitém prostředí.
Jed
V případě uštknutí se jed projevuje výraznou paralýzou v důsledku přítomnosti silných neurotoxinů. Jed poddruhu Crotalus durissus terrificus, vyskytujícího se zejména v jižní Brazílii, Bolívii a okolních zemích, se může projevit zejména ochrnutím krčních svalů či poškozením zraku a sluchu (anebo jejich úplné ztráty). Dalším problémem však může být i naprosto bezprostřední krvácení nesrážlivé krve.
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu chřestýš brazilský na Wikimedia Commons
