Chua Luo-keng

Chua Luo-keng
Rodné jméno 华罗庚
Narození 12. listopadu 1910
Ťin-tchan
Úmrtí 12. června 1985 (ve věku 74 let)
Tokio
Místo pohřbení Papaošanský revoluční hřbitov (39°54′28″ s. š., 116°14′9″ v. d.)
Alma mater Univerzita Čching-chua (1931–1932)
Univerzita v Cambridgi (1936–1938)
Povolání matematik a politik
Zaměstnavatelé Univerzita Čching-chua (1931–1936)
Yunnan University (1938–1945)
Institut pro pokročilé studium (1946–1948)
Illinoiská univerzita v Urbana-Champaign (1948–1950)
Univerzita Čching-chua (1950–1965)
Ocenění Academician of the Chinese Academy of Sciences (1955)
honorary doctor of the Chinese University of Hong Kong
TWAS fellow
Politické strany Komunistická strana Číny
China Democratic League
Funkce místopředseda celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chua Luo-keng (čínsky pchin-jinem Hua Luogeng, znaky 华罗庚, 12. listopadu 1910 Ťin-tchan – 12. června 1985 Tokio) byl přední čínský matematik pracující zejména v teorii čísel, algebře, matematické analýze a numerické matematice. Jeho práce v oblasti matematické optimalizace ovlivnily čínské hospodářství.

Život

Po střední škole chtěl studovat univerzitu, ovšem původně na to neměl peníze. Jeho článků si všiml profesor Siung Čching-laj a pozval jej k sobě na univerzitu Čching-chua do Pekingu, kde byl Chua Luo-keng nejprve formálně zaměstnán jako knihovník. Pilně vědecky pracoval a v roce 1934 mu bylo umožněno zařadit se mezi přednášející. V letech 1935–1936 navštívili univerzitu Jacques Hadamard a Norbert Wiener a následně se Wiener zmínil v Anglii o Chuovi Luo-kengovi G. H. Hardymu, který mu zařídil pozvánku na Cambridgeskou univerzitu, kde Chua Luo-keng strávil dva roky.

Po vypuknutí Druhé čínsko-japonské války se vrátil do Číny a stal se profesorem na univerzitě Čching-chua. Po konci války na pozvání Ivana Matvejeviče Vinogradova na tři měsíce navštívil Sovětský svaz a následně pobýval až do roku 1949 ve Spojených státech amerických, nejprve na Princetonské univerzitě a pak na Univerzitě Illinois v Urbana-Champaign.

V nově vzniklé Čínské lidové republice se stal vůdčí osobou matematické vědy i výuky matematiky. V době Velkého skoku vpřed, kdy začala být teoretická matematika ideologicky závadná, přesunul svou pozornost na aplikovanou matematiku. Vrátit se k teoretické matematice a opět navázat styky se zahraničními vědci mohl až po konci Kulturní revoluce.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hua Luogeng na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Zdroj