Chronologie starověkého Blízkého východu

Chronologie starověkého Blízkého východu je rámcem dat pro různé události, panovníky a dynastie. Historické nápisy a texty obvykle zaznamenávají události z hlediska posloupnosti úředníků nebo vládců: „v roce X krále Y“. Vzájemným porovnáváním mnoha záznamů dává relativní chronologie do souvislosti data ve městech v široké oblasti.

Pro 3. a 2. tisíciletí před naším letopočtem je tato korelace méně jistá, ale lze rozlišit následující období:[1]

  • Starší doba bronzová: Po vzestupu klínového písma v předchozím období Uruku a období Džemdet Nasr přišla řada panovníků a dynastií, jejichž existence je založena převážně na omezených současných pramenech (např. En-me-barage-si, Sumerský královský seznam), v kombinaci s archeologickými kulturami, z nichž některé jsou považovány za problematické (např. 2. fáze raně dynastického období). Nedostatek dendrochronologie, astronomické korelace a vzácnost moderních, dobře stratifikovaných sekvencí radiokarbonových dat z jižní Mezopotámie ztěžuje přiřazení absolutních dat této plovoucí chronologii.[2][3]
  • Střední doba bronzová: Počínaje Akkadskou říší kolem roku 2300 př. n. l. se chronologické důkazy stávají vnitřně konzistentnějšími. Lze si udělat dobrý obrázek o tom, kdo koho následoval, a lze vytvořit synchronizaci mezi Mezopotámií, Levantou a robustnější chronologií starověkého Egypta. Na rozdíl od předchozího období existuje řada datových bodů, které pomáhají přeměnit tuto plovoucí chronologii na pevnou. Patří mezi ně astronomické události, dendrochronologie, radiokarbonové datování a dokonce i sopečná erupce. Přesto k dohodě nedošlo. Nejčastěji viděným řešením je umístit vládu Chammurapiho od roku 1792 do roku 1750 př. n. l., což je „střední chronologie“, ale ke konsenzu je daleko.[4]
  • Mladší a pozdní doba bronzová: Po pádu první Babylonské říše následovalo období chaosu, kdy „Pozdně starobabylonských královských nápisů je málo a názvy letopočtů méně evokují politické události, rané kassitské důkazy jsou ještě vzácnější a donedávna zdroje z období 1. přímořské dynastie byly téměř neexistující“.[5] Poté přišlo období stability s asyrskou střední říší, chetitskou novou říší a 3. babylonskou dynastií (Kassitská).
  • Kolaps doby bronzové: „Období temna“ začíná pádem 3. babylonské dynastie (Kassitská) kolem roku 1200 př. n. l., invazemi mořských národů a rozpadem říše Chetitů.
  • Starší doba železná: Kolem roku 900 př. n. l. se se vzestupem Novoasyrské říše opět množí písemné záznamy, které stanoví relativně bezpečná absolutní data. Klasické zdroje, jako je Ptolemaiův kánon (Seznamy starověkých vladařů), Béróssova díla a Hebrejská bible, poskytují chronologickou podporu a synchronizaci. Nápis z desátého roku asyrského krále Aššur-dána III. odkazuje na zatmění Slunce a astronomické výpočty v rozmezí věrohodných let datují zatmění na 15. června 763 př. n. l. To může být potvrzeno dalšími zmínkami o astronomických událostech a je zavedena bezpečná absolutní chronologie, která spojuje relativní chronologie s nyní převládajícím gregoriánským kalendářem.

Různé chronologie střední doby bronzové

Kvůli řídkosti zdrojů během „období temna“ je historie blízkovýchodní střední doby bronzové až do konce 1. babylonské dynastie založena na plovoucí nebo relativní chronologii. Byly pokusy ukotvit chronologii pomocí záznamů zatmění a dalších metod, jako je dendrochronologie a radiokarbonové datování, ale žádné z těchto dat není široce podporováno.

V současnosti jsou hlavní myšlenkové směry o absolutním datování tohoto období odděleny 56 nebo 64 lety. Důvodem je to, že klíčovým zdrojem pro tuto analýzu jsou předzvěsti pozorování v astronomické Venušině tabulce krále Ammi-Saduky, a to jsou násobky 8letého cyklu viditelnosti Venuše ze Země. Novější práce Vahe Gurzadyana navrhla, že základní 8letý cyklus Venuše je lepší metrikou[6] (aktualizováno[7][8]). Někteří odborníci zcela opomíjejí platnost Venušiny tabulky Ammi-Saduky. Alternativní hlavní chronologie jsou definovány datem 8. roku vlády Ammi-Saduky, babylonského krále.

Nejběžnější řešení Venušiny tabulky (vyplenění Babylonu)

  • Dlouhá chronologie (vyplenění Babylonu 1651 př. n. l.)
  • Střední chronologie (vyplenění Babylonu 1595 př. n. l.)[9][10][11][12][13]
  • Střední nízká chronologie (vyplenění Babylonu 1587 př. n. l.)[14][15][16][17]
  • Krátká chronologie (vyplenění Babylonu 1531 př. n. l.)[18][19]
  • Ultra krátká chronologie (vyplenění Babylonu 1499 př. n. l.)[6]

Následující tabulka poskytuje přehled různých návrhů, uvádí některá klíčová data a jejich odchylky ve srovnání se střední chronologií, s vynecháním Superkrátké chronologie (vyplenění Babylonu v roce 1466 př. n. l.):

Chronologie Ammi-Saduka, 8. rok Vláda Chammurapiho Vyplenění Babylonu Odchylka
Ultra-nízká 1542 př. n. l. 1696–1654 př. n. l. 1499 př. n. l. −96 a
Krátká nebo nízká 1574 př. n. l. 1728–1686 př. n. l. 1531 př. n. l. −64 a
Střední nízká 1630 př. n. l. 1784–1742 př. n. l. 1587 př. n. l. −8 a
Střední 1638 př. n. l. 1792–1750 př. n. l. 1595 př. n. l. +0 a
Dlouhá nebo vysoká 1694 př. n. l. 1848–1806 př. n. l. 1651 př. n. l. +56 a

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chronology of the ancient Near East na anglické Wikipedii.

  1. MANNING, Sturt W.; LORENTZEN, Brita; WELTON, Lynn; BATIUK, Stephen; HARRISON, Timothy P. Beyond megadrought and collapse in the Northern Levant: The chronology of Tell Tayinat and two historical inflection episodes, around 4.2ka BP, and following 3.2ka BP. PLOS ONE. 2020-10-29, s. e0240799. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0240799. PMID 33119717. (anglicky) 
  2. WENCEL, Maciej Mateusz. Radiocarbon Dating of Early Dynastic Mesopotamia: Results, Limitations, and Prospects. Radiocarbon. 2017, s. 635–645. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 October 2021. ISSN 0033-8222. DOI 10.1017/RDC.2016.60. S2CID 133337438. (anglicky) 
  3. Federico Zaina, "A RADIOCARBON DATE FROM EARLY DYNASTIC KISH AND THE STRATIGRAPHY AND CHRONOLOGY OF THE YWN SOUNDING AT TELL INGHARRA", Iraq, vol. 77, pp. 225 - 234, December 2015
  4. [1] Archivováno 22. 1. 2022 na Wayback Machine. V.G.Gurzadyan, "Astronomy and the Fall of Babylon", Sky & Telescope, vol. 100, no.1 (July), pp. 40-45, 2000
  5. [2] Archivováno 28. 12. 2021 na Wayback Machine.Boivin, O. (2016). The First Dynasty of the Sealand in History and Tradition (Doctoral dissertation, University of Toronto (Canada)).
  6. a b Gurzadyan, V. G., On the Astronomical Records and Babylonian Chronology Archivováno 24. 11. 2020 na Wayback Machine., Akkadica, vol. 119–120, pp. 175–184, 2000
  7. WARBURTON, David A. The fall of Babylon in 1499: another update. Akkadica. 2011, s. 1–22. (anglicky) 
  8. WARBURTON, David A. A Rejoinder in favour of an Ultra-Low Chronology. Akkadica. 2013, s. 17–28. (anglicky) 
  9. KUHRT, A. Ancient Near East c. 3000–330 BC. London: Routledge, 1997. Dostupné online. ISBN 978-0-415-16763-5. S. 12. (anglicky) 
  10. POTTS, D. T. The archaeology of Elam. Cambridge: Cambridge University Press, 1999. ISBN 978-0-521-56496-0. S. xxix. (anglicky) 
  11. AKKERMANS, P. M. M .G.; SCHWARTZ, G. M. The archaeology of Syria. From complex hunter-gatherers to early urban societies (ca. 16,000–300 BC). Cambridge: Cambridge University Press, 2003. S. 13. (anglicky) 
  12. VAN DE MIEROOP, M. A History of the Ancient Near East, ca. 3000–323 BC. Malden: Blackwell, 2007. ISBN 978-0-631-22552-2. S. 4. (anglicky) 
  13. SAGONA, A.; ZIMANSKY, P. Ancient Turkey. London: Routledge, 2009. ISBN 978-0-415-28916-0. S. 251. (anglicky) 
  14. MANNING, Sturt W.; GRIGGS, Carol B.; LORENTZEN, Brita; BARJAMOVIC, Gojko; RAMSEY, Christopher Bronk; KROMER, Bernd; WILD, Eva Maria. Integrated Tree-Ring-Radiocarbon High-Resolution Timeframe to Resolve Earlier Second Millennium BCE Mesopotamian Chronology. PLOS ONE. 13 July 2016, s. e0157144. DOI 10.1371/journal.pone.0157144. PMID 27409585. Bibcode 2016PLoSO..1157144M. (anglicky) 
  15. MANNING, Sturt; BARJAMOVIC, Gojko; LORENTZEN, Brita. The Course of 14C Dating Does Not Run Smooth: Tree-Rings, Radiocarbon, and Potential Impacts of a Calibration Curve Wiggle on Dating Mesopotamian Chronology. Journal of Ancient Egyptian Interconnections. 2017-03-01, s. 70–81. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 November 2021. ISSN 1944-2815. (anglicky) 
  16. Nahm, Werner, "The Case for the Lower Middle Chronology.", Altorientalische Forschungen vol. 40, no. 2, pp. 350–72, 2013
  17. [3] Archivováno 18. 11. 2021 na Wayback Machine. Teije De Jong, "Further Astronomical Fine-Tuning of the Old Assyrian and Old Babylonian Chronologies", Jaarbericht van het Vooraziatisch-Egyptisch Genootschap "Ex Oriente Lux", vol. 46, pp. 127-143 2017
  18. Amanda H. Podany, "Hana and the Low Chronology", Journal of Near Eastern Studies, vol. 73, no. 1, pp. 49-71, April 2014
  19. MANNING, Sturt W.; KROMER, Bernd; KUNIHOLM, Peter Ian; NEWTON, Maryanne W. Anatolian Tree Rings and a New Chronology for the East Mediterranean Bronze-Iron Ages. Science. 2001-12-21, s. 2532–2535. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 March 2022. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.1066112. PMID 11743159. S2CID 33497945. (anglicky) 

Související články

Zdroj