Christoph Waltz

Christoph Waltz
Christoph Waltz na Mezinárodním filmovém festivalu ve Vídni v roce 2017
Christoph Waltz na Mezinárodním filmovém festivalu ve Vídni v roce 2017
Narození 4. října 1956 (67 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Alma mater Lee Strasberg Theatre and Film Institute
Tereziánská akademie ve Vídni
Max Reinhardt Seminar
Aktivní roky 1977–dosud
Děti 5
Rodiče Johannes Waltz a Elisabeth Urbancic
Příbuzní Rudolf Urbantschitsch (dědeček z matčiny strany)
Maria Mayen (babička z matčiny strany)
Významné role Hans Landa (Hanebný pancharti)
Dr. King Schultz (Nespoutaný Django)
Český dabing Václav Knop
Oscar
Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli
2009 – Hanebný pancharti
2012 – Nespoutaný Django
Zlatý glóbus
Nejlepší herec ve vedlejší roli
2009 – Hanebný pancharti
2012 – Nespoutaný Django
Cena BAFTA
Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli
2009 – Hanebný pancharti
2012 – Nespoutaný Django
Umělecké ceny
Cannes: Nejlepší herec
2009 – Hanebný pancharti
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Christoph Waltz (* 4. října 1956 Vídeň) je rakouský herec, za své role ve filmech Hanebný pancharti (2009) a Nespoutaný Django (2012) získal v letech 2010 a 2013 Oscara za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli.

Život a kariéra

Narodil se ve Vídni v Rakousku. Jeho rodiče Johannes Waltz a Elisabeth Urbancic byli designéři. Jeho prarodiče byli herci a jeho praprarodiče také pracovali v divadle. Vystudoval herectví na Max Reinhardt Seminar ve Vídni a na Lee Strasberg Theatre and Film Institute v New Yorku. Svoji kariéru odstartoval jako divadelní herec a hrál v takových divadlech jako v Curyšském Schauspielhaus Zürich, Vídeňském Burgtheateru nebo na Salcburském festivalu.

Poté se stal hojně obsazovaným v televizních produkcích a v roce 2000 režíroval svůj první televizní film Wenn man sich traut. Ve válečném filmu Quentina Tarantina Hanebný pancharti ztvárnil roli krutého a inteligentního důstojníka SS Hanse Landy, kterého nazývali "Lovcem Židů". Za tuto roli obdržel cenu za Nejlepšího herce na Filmovém festivalu v Cannes v roce 2009 a Oscara za Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli. Jeho filmová role byla kladně přijata kritiky i členy poroty. Získal Oscara jako teprve druhý Rakušan (prvního Oscara získal herec Maximilian Schell v roce 1961 za roli obhájce nacistických zločinců ve filmu Norimberský proces). Za roli nacisty získal Waltz v pořadí také druhého Oscara. Před ním jej získala v roce 2009 Kate Winsletová za roli nacistky ve filmu Předčítač.[zdroj?] Waltz je také prvním hercem, který byl oceněn za roli ve filmu Quentina Tarantina.

Za svou další roli v Tarantinově filmu Nespoutaný Django získal opět Oscara za nejlepší mužský výkon ve vedlejší roli v roce 2013.[1] V roce 2014 si zahrál roli Waltera Keaneho ve filmu Tima Burtona s názvem Big Eyes. V roce 2015 si zahrál roli Ernsta Stavro Blofelda ve filmu Spectre, dvacátém čtvrtém filmu o Jamesi Bondovi. V září 2021 měl premiéru film Není čas zemřít, ve kterém si roli zopakoval.

V roce 2015 zrežíroval a zahrál si ve filmu Georgetown, který je inspirován skutečným příběhem o vraždě Violy Drath. O rok později se objevil v roli zloducha ve filmu Legenda o Tarzanovi. V roce 2017 si zahrál ve dvou snímcích Tulipánová horečka a Zmenšování. V roce 2019 si zahrál v akčním fantasy filmu Alita: Bojový Anděl.

Osobní život

Mluví plynně německy, francouzsky a anglicky. Je rozvedený a má 4 děti. Nyní[kdy?] žije v Londýně. Jeden z jeho synů se stal rabínem v Izraeli. Christoph Waltz v rozhovoru v roce 2021 řekl, že podporuje opatření proti covidu-19 a že ho rozčilují hvězdy, které si na ochranná opatření stěžují.[2]

Filmografie

Film

Rok Název Role Poznámka
1979 Válečný kříž zdravotník neuveden v titulcích
1981 Kopfstand Markus
1982 Feuer und Schwert – Die Legende von Tristan und Isolde Tristan
1986 Wahnfried – Richard & Cosima Friedrich Nietzsche
1995 Kateřina Veliká Mirovich
2000 Orient Expres Ossama/Tarik
Rafinovaný zloděj Peter
2001 Královský posel Ali Ben Samm
Tajemná královna Michael Vincey
2003 Der alte Affe Angst psychoanalytik
Schussangst Johannsen
Pan Lehmann doktor
2004 Dorian Rolf Steiner
2006 Oko medvěda Czerny
2009 Hanebný pancharti Standartenführer Hans Landa Oscar v kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli
Cena BAFTA v kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli
Empire Award v kategorii nejlepší herec
Zlatý glóbus v kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli
Satellite Award v kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli
Screen Actors Guild Award v kategorii nejlepší obsazení
Screen Actors Guild Award v kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli
nominace – Filmová cena MTV v kategorii nejlepší zloduch
nominace – Cena Saturn v kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli
2010 Zelený sršeň Chudnofsky nominace – Filmová cena MTV v kategorii nejlepší padouch
2011 Bůh masakru Alan Cowan nominace – Satellite Award v kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli
Voda pro slony August Rosenbluth
Tři mušketýři Kardinál Richelieu
2012 Nespoutaný Django Dr. King Schultz Oscar v kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli
Cena BAFTA v kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli
Zlatý glóbus v kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli
nominace – Empire Award v kategorii nejlepší herec
nominace – Cena Saturn v kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli
2013 Království lesních strážců Mandrake (hlas)
The Zero Theorem Qohen Leth také producent
Djesus Uncrossed Dr. King Schultz
2014 Big Eyes Walter Keane nominace – Zlatý glóbus v kategorii nejlepší herec v muzikálu nebo komedii
A zase ti Mupeti! Sám sebe cameo
Šéfové na zabití 2 Burt Hanson
2015 Spectre Ernst Stavro Blofeld
2016 Legenda o Tarzanovi Léon Rom
2017 Zmenšování Dusan Mirkovic
Tulipánová horečka Cornelis Sandvoort
2019 Georgetown Ulrich Mott také režisér
Alita: Bojový Anděl Dr. Dyson Ido
2020 Francouzská depeše Liberty, Kansas Evening Sun Boris Schommers
Festival pana Rifkina bude oznámeno
2021 Pinocchio liška a kočka (dabing)
Není čas zemřít Ernst Stavro Blofeld
2022 Lovec hlav Max
2023 The Portable Door Humphrey Wells

Televize

Rok Název Role Poznámky
1977 Am dam des zpěvák
1977 Der Einstand Gunther Vesley TV film
1979 Feuer! Karl Albrecht Schlick TV film
1979 Parole Chicago Eduard "Ede" Bredo 13 dílů
1982 Tajemný cizinec Ernst Wasserman TV film
1982 Dr. Margarete Johnsohn Rainer TV film
1983 Der Sandmann Nathanael TV film
1985 Případ pro dva Alf díl: „Blutsbande“
1986 The Old Fox Hans Baumeister díl: „Zwei Leben“
1986 Derrick Eberhard Bothe díl: „Schonzeit für Mörder“
1986 Lenz oder die Freiheit Franz Sigel mini-série
1987 Místo činu Inspektor Passini díl: „Wunschlos tot“
1987 Das andere Leben Stefan TV film
1988 The Alien Years Stefan Mueller TV film
1988 Derrick Schumann díl: „Mord inklusive“
1989 Goldeneye německý špion TV film
1990 The Gravy Train Dr. Hans-Joachim Dorfmann 4 díly
1990 The Old Fox Christian Kamp díl: „So gut wie tot“
1991 The Gravy Train Goes East Dr. Hans-Joachim Dorfmann 4 díly
1992 5 Zimmer, Küche, Bad Hartwig Klemmnitz TV film
1992 Die Angst wird bleiben Manfred TV film
1993 Král posledních dnů John of Leiden TV film
1994 Tag der Abrechnung – Der Amokläufer von Euskirchen Erwin Mikolajczyk TV film
1994 Bible – Starý zákon: Jákob Morash TV film
1994 Die Staatsanwältin Andreas Doepke TV film
1995 The All New Alexei Sayle Show Weak Moustache díl 2.3
1995 Prinz zu entsorgen Roman TV film
1995 Man(n) sucht Frau Christoph TV film
1995 Kateřina Veliká Mirovich TV film
1996 Turista Stephan Görner TV film
1996 Du bist nicht allein – Die Roy Black Story Roy Black TV film
1996 Komisařka: Rosa Roth Wietze díl: „Cesta nikam“
1996 Komisař Rex Martin Wolf díl: „Der Puppenmörder“
1997 Maître Da Costa Walter Mueller 2 díly
1997 Faust Gerhardt Schulze-Leitner díl: „Villa Palermo“
1997 Schimanski Klaus Mandel díl: „Pokrevní bratři“
1998 Vickys Alptraum Johnny TV film
1998 Schock – Eine Frau in Angst komisař Kaul TV film
1998 Das Finale Kant TV film
1998 Rache für mein totes Kind Paul TV film
1998 Mörderisches Erbe – Tausch mit einer Toten Moritz Fink TV film
1999 Dessine-moi un jouet Klaus Hermann TV film
2000 S ďáblem v duši Herbert Fink TV film
2001 Engel sucht Flügel Caspari TV film
2001 Riekes Liebe trenér Karlhoff TV film
2001 Tanec s ďáblem: Únos Richarda Oetkera Dieter Cilov TV film
2002 To byla ale noc! Klaus-Dieter Lehmann TV film
2002 Weihnachtsmann gesucht Johannes Böhmke TV film
2003 Hon na žháře Brisky TV film
2003 Der Fall Gehring Martin Bach TV film
2003 Zwei Tage Hoffnung - Der Aufstand vom 17. Juni 1953 Michael Berg TV film
2003 Jennerwein Pföderl TV film
2003 Tygří oko lépe vidí Dr. Thilo Rylow TV film
2004 Scheidungsopfer Mann Benedikt von Arn TV film
2004 Pražské padělky Richard Benedek TV film
2004 Schöne Witwen küssen besser Jean-France TV film
2005 Die Patriarchin Wolf Sevening 3 díly
2005 Der Elefant: Mord verjährt nie Richard Seemann díl: „Verlorene Jahre“
2006 Specialisti: Kriminální policie Rýn - Mohan Andreas Senner díl: „Schuld und Sühne“
2006 Volejte policii 110 Dr. Juris Gríns díl: „Die Lettin und ihr Lover“
2006 Stolberg Paul Büttner díl: „Kreuzbube“
2006 Místo činu Prof. Robert Henze díl: „Schlaflos in Weimar“
2006 Franziskas Gespür für Männer Karl Löwen TV film
2007 Der Staatsanwalt Dr. Claudius Tressen díl: „Glückskinder“
2007 Poslední svědek Dr. Martin York díl: „Martinspassion“
2007 V podezření Thomas Sell díl: „Hase and Igel“
2007 Scénář lásky Frank "Büffel" Arbogast TV film
2007 Die Verzauberung Dr. Helmut Bahr TV film
2008 Das Geheimnis im Wald Hans Kortmann TV film
2008 Todsünde Sebastian Flies TV film
2008 Das jüngste Gericht Peters TV film
2008 Die Anwälte Herbert Jahn díl: „Leben und Tod“
2008 Místo činu Gerd Weißenbach díl: „Zakázaná vášeň“
2013 Saturday Night Live Sám sebe díl: „Christoph Waltz/Alabama Shakes“
2020 Most Dangerous Game Miles Sellers mini-série

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christoph Waltz na anglické Wikipedii.

  1. Film roku je Argo. Pí má čtyři Oscary, Lincoln propadl. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2013-02-25 [cit. 2023-04-10]. Dostupné online. 
  2. "Einfach nur deppert": Christoph Waltz ist genervt von nörgelnden Stars und Querdenkern. stern.de [online]. [cit. 2022-08-03]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

Zdroj