Christian Josef Willenberg

Christian Josef Willenberg
Narození 13. února 1676
Lehnice
Úmrtí únor 1731 (ve věku 54–55 let), 21. listopadu 1731 (ve věku 55 let) nebo 1. ledna 1731 (ve věku 54 let)
Praha
Povolání pedagog, stavební inženýr, vysokoškolský učitel a architekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Christian Josef Willenberg byl vojenský stavební (fortifikační) inženýr. Narodil se v Lehnici ve Slezsku, zemřel v Praze. Podle některých pramenů, mezi něž patří i Ottův slovník naučný, se narodil dne 13. února 1676 a zemřel v únoru 1731. Podle jiných pramenů se narodil 4. dubna 1655 a zemřel 21. listopadu 1731. S jeho jménem se pojí počátky historie dnešního Českého vysokého učení technického v Praze.

Život

Willenberg se stal fortifikačním odborníkem během svého působení u alsaského pluku francouzské armády. Když císař Leopold I. vyzval své poddané, aby nepřátelskou Francii opustili, usadil se Willenberg v Praze.

30. ledna 1705 napsal Willenberg dopis (skript) císaři Leopoldu I., v němž ho žádal, aby směl v Praze za doživotní rentu "šest osob stavu panského, čtyři rytířského a dva městského vyučovati v umění inženýrském"[1]. Odpovědi se mu dostalo až od panovníkova syna císaře Josefa I., který ve svém reskriptu[2] ze dne 18. ledna 1707 doporučil českým stavům, aby bylo Willenbergově žádosti vyhověno. Na tento reskript pohlíží dnešní České vysoké učení technické v Praze jako na svou zakládací listinu. Čeští stavové však na tento reskript nereagovali a proto poslal Willenberg po devíti letech čekání v říjnu 1716 svou žádost znovu, tentokrát nejen císaři Karlu VI., ale i českým stavům. Karel VI. vydal dne 14. května 1717 reskript, jímž českým stavům nařídil podat zprávu, jak byl vyřízen reskript jeho bratra Josefa I. z 18. ledna 1707. Po této intervenci vydali čeští stavové dne 9. listopadu 1717[zdroj?!] dekret o zřízení profesury a o jmenování Christiana Josefa Willenberga profesorem. Výuka byla zahájena 7. ledna 1718. Willenberg dostal jednorázově 300 zlatých na nákup knih. Některé exempláře z této počáteční sbírky knih se zřejmě dodnes dochovaly mezi starými svazky uchovávanými v depozitářích Státní technické knihovny. Willenberg byl na základě dekretu povinen knihy uskladnit a výuku provozovat ve svém domě. Bydlel tehdy v tzv. Saském domě v Mostecké ulici na Malé Straně. Studenti, kteří bydleli v kolejích na pravém břehu Vltavy si však stěžovali, že cesta přes Karlův most je zdržuje, a proto se v roce 1720 prof. Willenberg i se sbírkou knih přestěhoval za svými studenty na Staré Město do domu na rohu Liliové a Anenské ulice. K výuce fortifikačního stavebnictví postupně přibyly obory jako geodézie, kartografie, odvodňovací práce, konstrukce mechanismů na zvedání těžkých břemen a další.

O dalších osudech prof. Willenberga říká Ottův slovník naučný, že pobíral roční plat 1200 zlatých, v roce 1725 vážně onemocněl a byl pensionován s platem 600 zlatých a v roce 1731 zemřel.

Jeho nástupcem byl v letech 17261767 Johann Ferdinand Schor, který do výuky zavedl optiku, perspektivu, kreslení a geografii.

Odkazy

Literatura

  • VELFLÍK, Albert Vojtěch. Dějiny technického učení v Praze s dějinným přehledem nejstarších inženýrských škol, jakož i akademií a ústavů v Rakousku, na nichž bylo vědám inženýrským nejdříve vyučováno. Pamětní spis na oslavu založení stavovské inženýrské školy v Praze před 200 lety a 100letého trvání polytechnického ústavu Pražského.. Praha: Česká vysoká škola technická, 1906. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Dílo Reskript císaře Josefa I. českým stavům ve Wikizdrojích
  • [3] Soubor nejstarších archiválií k dějinám ČVUT z let 1705-1744, Národní archiv České republiky
  • [4] Reskript císaře Josefa I., ČVUT v Praze
  • [5] Historie ČVUT v datech, ČVUT v Praze
  • [6] Stručná historie Státní technické knihovny

Zdroj