Chlum (zámek)

Zámek Chlum
místo bývalého zámku a dvora v roce 2019
místo bývalého zámku a dvora v roce 2019
Základní informace
Sloh barokní
Výstavba po 1762
Zánik 2012
Stavebník Václav Stařimský
Poloha
Adresa Dolní Lomnice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 49°54′55,18″ s. š., 14°41′31,55″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Chlum stával ve vsi Dolní Lomnice, která je částí obce Kunice v okrese Praha-východ. Byl vystavěn ve druhé polovině 18. století. Po roce 1992 zde hospodařil soukromý zemědělec. Zámek postupně silně zchátral a v roce 2012 byl zbořen.

U jedné z budov přilehlého statku stávala dosud památkově chráněná litinová polychromovaná socha svatého Jana Nepomuckého z první poloviny 19. století.[1] Podstavec sochy byl přenesen do jiné části obce a socha samotná je vedena jako odcizená.[2]

Historie

Někdejší ves Chlum koupil od hraběte Radeckého z Radče v roce 1762 Václav Stařimský, svobodný pán z Libštejna. Ten zde nechal postavit jednoduchý barokní zámek. V roce 1788 koupil panství, do nějž patřila také Dolní Lomnice, Josef Schwarz. O tři roky později zámek vyhořel, ale byl rychle opraven.[3] V 19. století se na zámku vystřídala řada majitelů, kteří jej nechali upravit a rozšířit. Panství se zvětšilo o Vidovice a Horní Lomnici (obě vsi jsou dnes rovněž součástí Kunic).

Roku 1812 statek zakoupil Johann Nepomuk Filip Brzorád (1765–1851)[4], zemský advokát v Praze s chotí Eleonorou od Jakuba a Kateřiny Wolframových.[5] Jan Brzorád je jmenován mezi členy Svatováclavského, později Národního výboru z roku 1848.[6] Od 1837 byl vlastníkem zámku jeho syn Josef Jan Brzorád (1810–1899) s manželkou Prokopinou, dcerou poštmistra Doubka z Votic.[7] V roce 1865 ke statku patřilo 169 jiter polí, 22 jiter luk, šest jiter zahrad, čtyři jitra pastvin a 206 jiter lesů.[8]Josef Jan Brzorád (1810–1899) byl poslancem zemského sněmu, řadu let zastával úřad okresního starosty, byl předsedou hospodářského spolku v Jílovém a požíval pověsti upřímného vlastence.[9] Koncem roku 1875 manželé Brzorádovi požádali deskový úřad, aby byly některé jejich pozemky odděleny od jejich majetku a po svatbě jejich jediné dcery Eleonory s c. k. poručíkem Rudolfem Kainzem připadly jim. Ti pak měli sedm dětí. Tak vznikl nový samostatný statek Vidovice s novou reprezentativní obytnou částí – zámkem.[4] Prokopina Brzorádová zemřela 14. dubna 1882 v Chlumu čp. 1 ve věku 69 let na ochrnutí mozku. Byla pochována 17. dubna 1882 v Mnichovicích.[8] Statek Chlum prodal Josef Brzorád Alfredu Kirpalovi, jenž prodal ho dál.[5] Josef Brzorád (1810–1899) zemřel 13. července 1899 v Kosové Hoře na zámku barona Mladoty a pohřben byl v Mnichovicích.[9]

Po roce 1990 se zámek dostal do soukromého vlastnictví. O dva roky později zde začal hospodařit soukromý zemědělec.[10] V roce 2012 byla provedena demolice zámku.

Popis

Barokní jednopatrový zámek měl obdélníkový půdorys. Ze dvou stran byl obklopen velkými hospodářskými staveními.

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-23]. Identifikátor záznamu 135768 : Socha sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ Socha sv. Jana Nepomuckého [online]. Národní památkový ústav. Dostupné online. 
  3. ↑ DZURNÝ, Daniel. Zámek Chlum [online]. Stredoceske-zamky.cz [cit. 2016-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-12. 
  4. ↑ a b www.opredcich.cz [online]. [cit. 2020-05-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b RAIS, Karel; TUREK, Antonín. Politický a školní okres vinohradský. Praha: C.k. okresní školní rada na Král. Vinohradech, 1898. S. 180–181. 
  6. ↑ MAHLER, Oldřich. Události pražské v červnu 1848. Praha: Panorama, 1989. 301 s. 
  7. ↑ HAVLÍKOVÁ, Kateřina. Seminární práce o zámku Berchtold [online]. Obec Kunice [cit. 2011-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-23. 
  8. ↑ a b Vesnické muzeum Kunic a okolí [online]. Hotel Zámek Berchtold [cit. 2020-05-08]. S. 21. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Národní Politika. 16. červenec 1899, s. 4. 
  10. ↑ BAJGAR, Radek. Farma zvířat. Reflex [online]. 2004. Dostupné online. , cit. dle webu Kunice.eu

Externí odkazy

Zdroj