Chlum (zámek)

Zámek Chlum
místo bývalého zámku a dvora v roce 2019
místo bývalého zámku a dvora v roce 2019
Základní informace
Sloh baroko
Výstavba po 1762
Zánik 2012
Stavebník Václav Stařimský
Poloha
Adresa Dolní Lomnice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 49°54′55,18″ s. š., 14°41′31,55″ v. d.
Zámek Chlum
Zámek Chlum
Zámek Chlum, Česko
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Chlum stával ve vsi Dolní Lomnice, která je částí obce Kunice v okrese Praha-východ. Byl vystavěn ve 2. polovině 18. století. Po roce 1992 zde hospodařil soukromý zemědělec. Zámek postupně silně zchátral a v roce 2012 byl zbořen.

U jedné z budov přilehlého statku stávala dosud památkově chráněná litinová polychromovaná socha svatého Jana Nepomuckého z 1. poloviny 19. století.[1] Podstavec však byl již přenesen do jiné části obce a socha samotná je vedena jako odcizená.[2]

Historie

Někdejší ves Chlum koupil od hraběte Radeckého z Radče v roce 1762 Václav Stařimský, svobodný pán z Libštejna. Ten zde nechal postavit jednoduchý barokní zámek. V roce 1788 koupil panství, do nějž patřila také Dolní Lomnice, Josef Schwarz. O tři roky později zámek vyhořel, ale byl rychle opraven.[3] V 19. století se zde vystřídala řada dalších majitelů, kteří jej nechali upravit a rozšířit. Panství se zvětšilo o Vidovice a Horní Lomnici (obě vsi jsou dnes rovněž součástí Kunic).

Roku 1812 statek zakoupil JUDr. et PhDr. Johann Nepomuk Filip Brzorád] (1765-1851)[4], zemský advokát v Praze s chotí Eleonorou od Jakuba a Kateřiny Wolframových.[5][6]Dr. Jan Brzorád je jmenován mezi členy Svatováclavského, později Národního výboru z roku 1848.[7] Od 1837 byl vlastníkem jeho syn Josef Jan Brzorád (1810-1899) s manželkou Prokopinou, dcerou poštmistra Doubka z Votic.[8] V roce 1865 ke statku patřilo 169 jiter polí, 22 jiter luk, 6 jiter zahrad, 4 jitra pastvin a 206 jiter lesů.[9]Josef Jan Brzorád (1810-1899) byl poslancem zemského sněmu, řadu let zastával úřad okresního starosty, byl předsedou hospodářského spolku v Jílovém, požíval pověsti upřímného vlastence.[10] Koncem roku 1875 dali manželé Brzorádovi požadavek na deskový úřad, aby byly některé jejich pozemky odděleny od jejich majetku a po svatbě jejich jediné dcery Eleonory s c. k. poručíkem Rudolfem Kainzem připadly jim. (Ti pak měli 7 dětí.) Tak vznikl nový samostatný statek Vidovice s novou reprezentativní obytnou částí – zámkem.[4] Prokopina Brzorádová zemřela 14. 4. 1882 na Chlumu č. 1 ve věku 69 let na ochrnutí mozku. Byla pochována 17. 4. 1882 v Mnichovicích.[9] Statek Chlum prodal Josef Brzorád Alfredu Kirpalovi, jenž prodal ho dál.[5] Josef Brzorád (1810-1899) zemřel 13. 7. 1899 v Kosové Hoře na zámku barona Mladoty, pohřben v Mnichovicích.[10]

Po roce 1990 se zámek dostal do soukromého vlastnictví. O dva roky později zde začal hospodařit soukromý zemědělec.[11] V roce 2012 byla provedena demolice zámku.

Popis

Barokní jednopatrový zámek měl obdélníkový půdorys. Ze dvou stran byl obklopen velkými hospodářskými staveními.

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-23]. Identifikátor záznamu 135768 : Socha sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ Socha sv. Jana Nepomuckého [online]. Památkový katalog. Dostupné online. 
  3. ↑ DZURNÝ, Daniel. Zámek Chlum [online]. Stredoceske-zamky.cz [cit. 2016-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-12. 
  4. ↑ a b www.opredcich.cz [online]. [cit. 2020-05-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b RAIS, Karel; TUREK, Antonín. POLITICKÝ A ŠKOLNÍ OKRES VINOHRADSKÝ. [s.l.]: [s.n.], 1898. S. 180–1. 
  6. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2020-05-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ MAHLER, O. Události pražské v červnu 1848. [s.l.]: [s.n.] 
  8. ↑ HAVLÍKOVÁ, Kateřina. seminární práce o zámku Berchtold [online]. [cit. 2011-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-23. 
  9. ↑ a b [PDF] Vesnické muzeum Kunic a okolí - Free Download PDF. ziladoc.com [online]. [cit. 2020-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b Národní Politika. 16.7.1899, s. 4. 
  11. ↑ BAJGAR, Radek. Farma zvířat. Reflex [online]. 2004. Dostupné online. , cit. dle webu Kunice.eu

Externí odkazy

Zdroj