Chlorid xenoničitý

chlorid xenoničitý
Obecné
Systematický název Chlorid xenoničitý
Anglický název Xenon tetrachloride
Německý název Xenontetrachlorid
Sumární vzorec XeCl4
Identifikace
Registrační číslo CAS 14989-42-5
PubChem 149605668
SMILES Cl[Xe](Cl)(Cl)Cl
InChI InChI=1S/Cl4Xe/c1-5(2,3)4
Key: YPLOYFASLUPKHY-UHFFFAOYSA-N
Vlastnosti
Molární hmotnost 273,1 g/mol
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid xenoničitý je nestabilní[1]anorganická sloučenina s chemickým vzorcem XeCl4. Na rozdíl od jiných sloučenin halogenů s vzácnými plyny nelze chlorid xenoničitý připravit reakcí přímo z prvků, použitím aktivnějšího halogenačního činidla nebo substitucí jiného halogenu. Pro přípravu může být být použita technika rozpadu z K129ICl4. Atom jodu-129 z ICl -
4  je radioaktivní a rozpadá se beta rozpadem na xenon-129.[2][3] Výsledný chlorid xenoničitý má čtvercově rovinnou molekulovou geometrii, stejně jako fluorid xenoničitý.[4] Alternativně je možné chlorid xenoničitý připravit působením elektrického výboje na prvky.[1]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Xenon tetrachloride na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b WIBERG, Egon; WIBERG, Nils. Inorganic Chemistry. [s.l.]: Academic Press 1968 s. Dostupné online. ISBN 978-0-12-352651-9. S. 394. (anglicky) 
  2. ↑ COCKETT, A. H.; SMITH, K. C.; BARTLETT, Neil. The Chemistry of the Monatomic Gases: Pergamon Texts in Inorganic Chemistry. [s.l.]: Elsevier 209 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4831-5736-8. S. 292. (anglicky) 
  3. ↑ BELL, C. F. Syntheses and Physical Studies of Inorganic Compounds. [s.l.]: Elsevier 238 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4832-8060-8. S. 143. (anglicky) 
  4. ↑ PERLOW, G. J.; PERLOW, M. R. Mössbauer Effect Evidence for the Existence and Structure of XeCl4. The Journal of Chemical Physics. 1964-08-15, roč. 41, čís. 4, s. 1157–1158. Dostupné online [cit. 2025-06-28]. ISSN 0021-9606. doi:10.1063/1.1726022. (anglicky) 

Zdroj