Chlorid palladnatý
| Chlorid paladnatý | |
|---|---|
 Vzhled
| |
| Obecné | |
| Systematický název | Chlorid paladnatý |
| Sumární vzorec | PdCl2 |
| Vzhled | Tmavě červená krystalická látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7647-10-1 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 231-596-2 |
| PubChem | 24290 |
| InChI | 1S/2ClH.Pd/h2*1H;/q;;+2/p-2 |
| Číslo RTECS | RT3500000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 177,326 g/mol |
| Teplota tání | 679 °C (rozklad) |
| Hustota | 4,0 g/cm3 |
| Bezpečnost | |
 GHS05  GHS06  GHS07  GHS09 Nebezpečí[1] | |
| R-věty | R37/38 R41 R43 |
| S-věty | S26 S36/37/39 |
|
Některá data mohou pocházet z datové položky.
| |
Chlorid palladnatý je sloučenina s chemickým vzorcem PdCl2. PdCl2 je častá výchozí látka pro přípravu palladiových katalyzátorů v organické syntéze.
Struktura
PdCl2krystalizuje ve dvou polymorfních formách. V obou formách je palladium čtvercově planárně koordinováno atomy chloru. Atomy Pd(II) jsou spojeny můstkovými μ2-chloridovými atomy. Polymerní α-forma PdCl2 je tvořena nekonečnými řetězci.[2] Molekulární β-forma PdCl2 je tvořena oktaedrickými klastry obsahujícími šest atomů palladia.[3]
 |
 |
|
|
Reference
- ↑ a b Palladium(II) chloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wells, A. F.; The Crystal Structure of Palladous Chloride PdCl2. Zeitschrift für Kristallografie, 1938, 189-194
- ↑ Holleman, A. F.; Wiberg, E. "Inorganic Chemistry" Academic Press: San Diego, 2001. ISBN 0-12-352651-5.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorid palladnatý na Wikimedia Commons
