Chlebovice

Chlebovice
Chlebovice z rozhledny Panorama
Chlebovice z rozhledny Panorama
Lokalita
Charakter část města
Obec Frýdek-Místek
Okres Frýdek-Místek
Kraj Moravskoslezský kraj
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°39′20″ s. š., 18°16′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 808 (2021)[1]
Katastrální území Chlebovice (7,75 km²)
Nadmořská výška 350 m n. m.
PSČ 738 01
739 42
Počet domů 255 (2011)[2]
Chlebovice
Chlebovice
Další údaje
Web www.chlebovice.cz
Kód části obce 51152
Kód k. ú. 651150
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlebovice (německy Chlebowitz) je část okresního města Frýdek-Místek. Nachází se na jihozápadě Frýdku-Místku. Prochází zde silnice I/48. V roce 2009 zde bylo evidováno 269 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 736 obyvatel.[4]

Chlebovice je také název katastrálního území o rozloze 7,75 km².[5] patří k nejstarším obcím v regionu. Obec byla pravděpodobně založena ke konci 12. století. V roce 1620 tu došlo k tragické události, když byl ve chlebovických lesích valašskými zbojníky zabit majitel frýdeckého panství Stanislav Bruntálský se svým doprovodem. Od svého vzniku byla obec součástí panství olomouckých biskupů a spravována z města Hukvaldy.

Katastrální členění Frýdku-Místku

Název

Podoba nejstaršího doloženého písemného záznamu Nemasklebe zřejmě odpovídá jménu Nemášchleby, jehož starší tvar Nemášchlebi byl původně posměšným pojmenováním obyvatel vsi. Z nějakého důvodu bylo toto jméno pozměněno, v dalších písemných dokladech je už Chlebovice (z roku 1359 doloženo německé Leibenhau, které se z něj vyvinulo hláskově (se záměnou přípony), ovšem v mladších dobách se v němčině užívala podoba Chlebowitz).[6]

Historie

Vesnice vznikla asi v sedmdesátých letech 13. století. Iniciátorem založení byl patrně olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, který hodlal výnosy z nové osady věnovat na vydržování čtyř jím založených kanovnických prebend. První zmínka o Chlebovicích v písemných pramenech pochází až z roku 1320. Původní název osady, tehdy zpustlé, byl Nemašchleb. Ves, zničenou patrně v neklidných dobách po smrti posledního Přemyslovce Václava III., měl obnovit Života z Lichnova, jemuž olomoucký biskup Konrád prodal v Chlebovicích svobodné fojtství. Chlebovice byly integrální součástí hukvaldského panství, v jehož svazku se jmenují již ve 30. letech 15. století. První konkrétnější zprávy v obci se objevují v roce 1581. Tehdy měly Chlebovice 21 usedlostí, svobodné mezi osadníky se objevují jména Jan Mikesků, Mikuláš a Pavel Hladno, Jura Hulla, Martin Nováků, Matěj Novák, Pavel Vylamů, Jiřík Sýkora, Václav Droběnka a další.

O necelých sto let později, v roce 1676, měly Chlebovice celkem 33 usedlostí z toho 4 pusté. Zatímco ještě koncem 17. století v obci převažovaly selské usedlosti, v poslední čtvrtině 18. století už počtem převažovaly usedlosti chalupnické a podruzi, tedy nejméně majetné vrstvy obyvatel. Obec měla v roce 1771 393 obyvatel, z nichž 102 dětí. V roce 1812 bylo v Chlebovicích 69 domů, v roce 1900 106 domů 552 obyvatel. Hlavním zaměstnáním obyvatel Chlebovic bylo zemědělství a do konce 19. století i těžba vápence pálení vápna.

Škola v Chlebovicích vznikla koncem 18. nebo na počátku 19. století. První školní budova byla postavena v roce 1849 a druhá v roce 1902.

Z významnějších spolků byla v roce 1903 založena Čtenářská beseda a v roce 1906 Sdružení křesťanskosociálních dělníků. Po 1. světové válce byla prolétařská strana tělovýchovy. Ihned po okupaci nacistickým Německem byla v Chlebovicích utvořena ilegální buňka KSČ, v obci byla umístěna vysílačka, psány a rozmnožovány ilegální letáky. 31. července 1942 provedlo gestapo v Chlebovicích velkou zatýkací akci, při které bylo zatčeno a uvězněno 37 občanů, z nichž 17 se již z věznic nevrátilo. Obec byla osvobozena 4. 5. 1945.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje

Kostel sv. Cyrila a Metoděje

V obci se nachází neobarokní Farní kostel sv. Cyrila a Metoděje postavený roku 1863.

Dne 9. července roku 2000 při sedmistém výročí obce došlo k vysvěcení dvou zvonů v místním kostele. V neděli dopoledne biskup František Václav Lobkowicz posvětil zvony, na které se složili chlebovicští občané. Před polednem byly nové zvony vytaženy do věže kostela. Ve sbírce na zvony shromáždili lidé z Chlebovic 285 tisíc korun. Oba dodala zvonařská firma rodiny Dytrychových z Brodku u Přerova. Zvony poklepal i děkan Josef Maňák a bývalý lidovecký ministr obrany Vilém Holáň, který seděl v kostele v první řadě. Po mši byly zvony vyneseny před kostel a uvázány an plošinu, která je dopravila do věže.

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 714, 715, záznam 15-2. Dostupné online. 
  5. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  6. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 317, 318.

Externí odkazy

Zdroj