Chivský chanát

Chivský chanát
خیوه خانلیگی
← Tímúrovská říše 1511–1920 Chórezmská lidová sovětská republika →
Vlajka státu
vlajka
geografie
Mapa
Chivský chanát kolem roku 1700
rozloha:
67 521 km² (rok 1911)
obyvatelstvo
počet obyvatel:
700 000 (rok 1902)
800 000 (rok 1908)
550 000 (rok 1911)
národnostní složení:
státní útvar
protektorát
Ruské impérium Ruské říše (1873–1917)
vznik:
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Tímúrovská říše Tímúrovská říše
následující:
Chórezmská lidová sovětská republika Chórezmská lidová sovětská republika

Chivský chanát (uzbecky خیوه خانلیگی, v přepisu v latince Xiva xonligi; persky خانات خیوه) byl nezávislý a později polonezávislý chanát turkického národa Uzbeků v Asii v oblasti dolního povodí Amudarji. Existoval v letech 1512 až 1920, přičemž v letech 1740–1746 byl okupován perským šáhem Nádirem a od roku 1873 byl protektorátem Ruského impéria. Hlavním městem byl nejprve Kuňja-Urgenč, ale v důsledku změny toku Amudarji v roce 1576 se zhruba do roku 1620 stala hlavním městem Chiva.

Chivský chanát šedě v rámci Ruského impéria na mapě oblasti popisující stav v roce 1900
Vlajka užívaná chanátem krátce při závěrečném boji o vlastní přežití po roce 1917

V návaznosti na říjnovou revoluci v Rusku abdikoval v únoru 1920 poslední chán a na území chanátu byla 26. dubna 1920 vyhlášena Chórezmská lidová sovětská republika. Ta byla o pár let později rozdělena mezi Turkmenskou SSR a Uzbeckou SSR, z kterých později vznikly moderní Turkmenistán a Uzbekistán.

Externí odkazy

Zdroj