Chacor ha-Glilit

Chacor ha-Gelilit
חצור הגלילית
Celkový pohled na Chacor ha-Gelilit
Celkový pohled na Chacor ha-Gelilit
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 340 m n. m.
Stát IzraelIzrael Izrael
distrikt Severní
Chacor ha-Gelilit
Chacor ha-Gelilit
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 5,299 km²[1]
Počet obyvatel 9 100 (2017[2])
Hustota zalidnění 1658,4 (r.2017) obyv./km²
Správa
Starosta Šimon Swisa (שמעון סוויסה)
Vznik 1953
Oficiální web www.hatzorg.co.il
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chacor ha-Gelilit (hebrejsky חָצוֹר הַגְּלִילִית‎, v oficiálním přepisu do angličtiny Hazor HaGelilit[3], přepisováno též Hatzor HaGlilit) je místní rada (malé město) v Izraeli, v Severním distriktu.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 340 m na pomezí východního okraje svahů Horní Galileje a údolí horního toku řeky Jordán. Město se nachází přibližně 123 km severovýchodně od centra Tel Avivu a 55 km severovýchodně od centra Haify.

Chacor ha-Gelilit je situován v hustě osídleném pásu, přičemž osídlení v tomto regionu je většinově židovské. Vlastní Chacor ha-Gelilit obývají Židé, stejně jako sousední město Roš Pina. Pouze 4 km východním směrem leží arabská beduínská obec Tuba-Zangarija. Chacor ha-Gelilit je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 90.

Dějiny

Chacor ha-Gelilit, v pozadí Chulské údolí a hora Hermon

V okolí nynějšího města Chacor ha-Gelilit se před rokem 1948 rozkládalo řídké arabské osídlení. V kopcích severozápadně od současného města to byla vesnice Mughr al-Chajt, která byla dobyta izraelskou armádou v rámci operace Jiftach během války za nezávislost v květnu roku 1948. Vesnice pak byla vysídlena a její zástavba převážně zničena.[4]

Chacor ha-Gelilit byl založen v roce 1953.[3] Jeho jméno odkazuje na biblické město Chasór, které zmiňuje například Kniha Jozue 11,10[5] Zbytky této biblické lokality byly odkryty na nedalekém Tel Chacor. Novověký Chacor ha-Gelilit vznikl jako takzvané rozvojové město (ajarat pituach), které mělo zajistit rychlé ubytování pro židovské přistěhovalce, kteří po vzniku státu Izrael dorazili do země, a posílit demograficky židovskou přítomnost v periferních částech státu. Vzniku města předcházely dva provizorní přistěhovalecké tábory, které na tomto místě vznikly: Chacor A (חצור א‎) a Chacor B (חצור ב‎). Založení města přecházely spory ohledně toho, zda vznik nového městské centra nebude znamenat oslabení stávajících rostoucích měst Safed a Kirjat Šmona.[6] První obyvatelé se sem nastěhovali pravděpodobně už roku 1952.[7] Město bylo oficiálně založeno 25. prosince 1952.[8]

V roce 1956 byl Chacor ha-Gelilit povýšen na místní radu (malé město).[1] V obci se nachází hrobka starověkého židovského učence Choniho ha-Me'agela, která je židovským poutním místem. V Chacor ha-Gelilit funguje 24 mateřských škol, základní školy a střední školy.[6]

Během druhé libanonské války v roce 2006 dopadaly rakety odpálené hnutím Hizballáh.[9] V únoru 2009 ve městě probíhaly demonstrace propuštěných zaměstnanců místní potravinářské továrny Pri ha-Galil, která byla na pokraji bankrotu a na níž bylo závislých 400 rodin z Chacor ha-Gelilit.[10] Do ekonomických problémů se zároveň v roce 2009 dostala i další místní firma – slévárenská společnost Mogdal, která poslala své zaměstnance na nucenou dovolenou.[11]

Demografie

Podle údajů z roku 2005 tvořili Židé 96,9 % populace Chacor ha-Gelilit a včetně „ostatních“, tedy nearabských obyvatel židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství 99,9 %.[1] Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - přibližně 8 300 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 8 500 osob).[3] Ve městě žijí sekulární i nábožensky založení Židé. Počátkem 21. století byla v obci zřízena čtvrt pro ultraortodoxní Židy.[6]

Jde o menší sídlo městského typu s mírným populačním růstem. K 31. prosinci 2017 zde žilo 9 100 lidí.[2]

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat


Rok Obyvatelé
1953 895
1954 1 150
1955 2 000
1956 2 940
1957 3 600
1958 4 400
1959 4 650
1960 4 800
1961 4 810
1962 5 250
1963 5 150
1964 5 250
Rok Obyvatelé
1965 5 200
1966 5 250
1967 5 250
1968 5 300
1969 5 250
1970 5 250
1971 5 250
1972 5 250
1973 5 500
1974 5 400
1975 5 501
1976 5 600
Rok Obyvatelé
1977 5 700
1978 5 900
1979 6 100
1980 6 300
1981 6 400
1982 6 500
1983 6 200
1984 6 400
1985 6 600
1986 6 600
1987 6 600
1988 6 800
Rok Obyvatelé
1989 6 900
1990 7 200
1991 7 800
1992 7 900
1993 8 200
1994 8 201
1995 7 931
1996 8 265
1997 8 492
1998 8 608
1999 8 500
2000 8 524
Rok Obyvatelé
2001 8 542
2002 8 500
2003 8 500
2004 8 400
2005 8 400
2006 8 400
2007 8 600
2008 8 600
2009 8 500
2010 8 700
2011 8 700
2012 8 800
Rok Obyvatelé
2013 8 900
2014 8 800
2015 8 800
2016 9 000
2017 9 100
2018 9 200
2019 9 270

Odkazy

Reference

  1. a b c נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky) 
  2. a b POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-09-22]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  3. a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky) 
  4. Welcome To Mughr al-Khayt [online]. Palestine Remembered [cit. 2010-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Joz 11, 10 (Kral, ČEP)
  6. a b c חצור הגלילית [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky) 
  7. Hazor HaGelilit (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2010-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 307. (anglicky) 
  9. Nazareth: 2 children killed in rocket barrage [online]. Y Net [cit. 2010-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Factory Protest in the North Threatens to Escalate [online]. Arutz Sheva [cit. 2010-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Modgal workers sent on paid leave [online]. Haaretz [cit. 2010-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-26. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj