Chřešťovice (hradiště)

Chřešťovice
Kostel svatého Jana Křtitele na hradišti
Kostel svatého Jana Křtitele na hradišti
Základní informace
Výstavba doba bronzová
Poloha
Adresa Chřešťovice, Albrechtice nad Vltavou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 49°20′2,13″ s. š., 14°17′38,66″ v. d.
Chřešťovice
Chřešťovice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 18443/3-2524 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chřešťovice jsou pravěké a snad i raně středověké hradiště severně od stejnojmenné vesnice u Albrechtic nad Vltavou v okrese Písek v Jihočeském kraji. Nachází se na návrší nad levým břehem Vltavy, resp. vodní nádrže Orlík, u jejího soutoku s Chřešťovickým potokem v místech, kde stojí kostel svatého Jana Křtitele. Pozůstatky hradiště jsou chráněny jako kulturní památka.[1]

Historie

Archeologický výzkum na hradišti v letech 1928–1929 vedl Bedřich Dubský a později v období 1959–1961 Antonín Beneš, který se zaměřil na předpolí hradiště. Ani jeden výzkum se však nezabýval opevněním, a doba jeho vzniku je proto pouze hypotetická. Předpokládá se, že první fáze opevnění vznikla na počátku střední doby bronzové (mohylové kultury[2]) a další fáze následovala v pozdní době bronzové,[3] kdy byla lokalita osídlena příslušníky kultur popelnicových polí[2] a knovízské kultury.[4] Menší množství archeologických nálezů pochází také z doby halštatské a doby hradištní. Během ní na návrší existovalo pohřebiště a snad i předchůdce gotického kostela svatého Jana Křtitele.[3]

Mimo keramiku doby bronzové byla na hradišti nalezena bronzová jehlice ervěnického typu a brousek.[2]

Stavební podoba

Jedinou dochovanou částí hradiště je dvojitý val a příkop na severozápadní straně.[3] Vnější val je dlouhý osmdesát metrů, výška dosahuje až 1,5 metru a šířka pět metrů. Vnitřní val se zachoval v délce asi padesáti metrů, výška měří 1,5–2 metry a šířka se pohybuje od dvanácti do patnácti metrů. Vede asi šedesát metrů pod hranou ostrožny.[4] Val prozkoumaný Bedřichem Dubským byl navršen z kamene a hlíny a bylo na něm patrné lícování kamenů.[2]

Plocha ostrožny se nachází v nadmořské výšce asi 400 metrů a měří přibližně dva hektary. Původní převýšení nad údolním dnem bývalo asi osmdesát metrů, ale většina z něj je skryta pod hladinou vodní nádrže. Na západní straně tak zcela zaniklo opevnění, které chránilo pozvolnější svah údolí Chřešťovického potoka a kde se údajně nacházela jedna z bran. Nejsnadnější přístup na ostrožnu vede od jihu a přístupová šíje je v nejužším místě pouze sedm metrů široká. Hradiště zde chránily tři příčné valy dlouhé sedm, 28 a čtyřicet metrů. Všechny tři téměř beze stop zanikly.[3] Areál hradiště mohl být, nejspíše v mladší stavební fázi, rozdělen na akropoli a předhradí.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-19]. Identifikátor záznamu 129155 : Knovízské a slovanské hradiště. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b c d e HRUBÝ, Petr; CHVOJKA, Ondřej. Výšinné lokality mladší a pozdní doby bronzové v jižních Čechách. Archeologické rozhledy. 2002, roč. 54, čís. 3, s. 585, 593, 595, 600, 601. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Chřešťovice, s. 114–115. 
  4. ↑ a b Knovízské a slovanské hradiště [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 

Literatura

  • Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. (česky, německy) 
  • HRUBÝ, Petr; CHVOJKA, Ondřej. Výšinné lokality mladší a pozdní doby bronzové v jižních Čechách. Archeologické rozhledy. 2002, roč. 54, čís. 3, s. 582–624. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

  • Chřešťovice [online]. www.stredovek.com [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 

Zdroj