Centrální tržiště (Valencie)

Mercado Central (Valencia)
Mercado Central de Valencia (místní specialita - Jamónes)

Centrální tržiště (španělsky Mercado Central de Valencia, katalánsky Mercat Central de Valencia) je veřejné tržiště ve Valencii. Je považováno za jedno z nejstarších stále fungujících evropských tržišť a zároveň jedno z největších svého druhu. Uvnitř budovy tržiště se na více než 8000 čtverečních metrech nachází bezmála 400 obchodů, které jsou rozděleny do dvou částí. Na té menší z nich o rozloze 1800 metrů čtverečních a půdorysu osmiúhelníku sídlí rybí trh, v druhé větší části trhovci nabízí především čerstvé lokální potraviny, ale nachází se zde i několik restaurací, tapas barů a stánků se suvenýry. Součástí stavby je také suterén, který byl původně rybí burzou, dnes je ale využíván jako parkoviště.

Secesní budova tržiště je považována za jednu z nejatraktivnějších a nejnavštěvovanějších ve městě a je oblíbenou zastávkou turistů i místních, obzvláště v ranních hodinách zde vládne jedinečná atmosféra.

Tržiště je v současnosti také důležitým ekonomickým subjektem, nejen kvůli tomu, že se na jeho každodenním chodu podílí přes 1500 lidí, ale předevší kvůli velkému počtu návštěvníků a významným událostem, které se zde konají.

Mercado Central ve Valencii

Historie

Legenda praví, že na místě dnešní modernistické budovy se původní trh nacházel už ve 14. století. Když se Valencie začala v 19. století rozrůstat, byl místo, kde se dnes tržiště nachází, hojně využíváno pro pořádání pouličních trhů. V roce 1839 bylo otevřeno Mercado Nueve, předchůdce Marcado Central. Na konci 19. století byl současný trh příliš malý pro uspokojení potřeb Valencie a tak městská rada vyzvala v roce 1910 zájemce k předkládání návrhů na tržiště nové. Z šesti prezentovaných projektů vyhrál návrh, jehož autory byli Alejandro Soler March a Francisco Guardia Via, kteří studovali na Barcelonské universitě architektury a spolupracovali s Lluísem Doménechem i Montenarem, známým pro svůj jedinečný modernistický styl (známý jako Katalánský modernismus), který se na budově tržiště mísí se secesí a zároveň odráží jisté prvky prvky okolních budov, tedy gotické burzy hedvábí Llotja de la Seda a goticko-barokního kostela sv. Janů z 13. století, což je nejstarší kostel, který se ve Valencii zachoval.

Odkazy

Externí odkazy

Zdroj