Centrální hřbitov na Chodovci

Centrální hřbitov na Chodovci
bývalá brána do areálu hřbitova
bývalá brána do areálu hřbitova
Lokalita
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Praha
Adresa Türkova 828/20
Praha 4-Chodov
Zeměpisné souřadnice 50°2′20,87″ s. š., 14°29′29,42″ v. d.
Specifikace
Architekti Bohumil Hübschmann, Josef Chochol
Výstavba 1938
Rozloha 59 hektarů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Centrální hřbitov na Chodovci je zaniklý hřbitov, který se nacházel v městské části Praha 11 v ulici Türkova. Podle urbanistických plánů z počátku 20. století měl být jedním z centrálních pražských hřbitovů; nebyl dostavěn a jako hřbitov nikdy nesloužil.[1] Z celého areálu se částečně dochovala pouze vstupní brána.[2] Nedaleko funguje Chodovský hřbitov, s kterým nelze nedostavěný hřbitov na Chodovci zaměňovat.

Historie

Roku 1922 navrhla Státní regulační komise vybudovat tři velké hřbitovy na obvodu Prahy. Podle plánu měly nahradit dosavadní vnitropražské hřbitovy a odlehčit centrálním Olšanským hřbitovům – na pravém břehu Vltavy pro severovýchodní část Prahy byl již v letech 1912–1914 postaven hřbitov v Ďáblicích, pro jihovýchodní část Prahy byl naplánován hřbitov na Chodovci a na levém břehu Vltavy hřbitov v Ruzyni na Dlouhé míli. V červenci 1925 určil Městský úřad regulační v souhlasu se stanoviskem Státní regulační komise jejich umístění a rozlohu, která měla dosáhnout 560 000 m². Na Chodovci byl plánován hřbitov o celkové rozloze 59 hektarů.

14. února 1930 schválila městská rada program veřejné soutěže a navrhla porotu pro posuzování projektů. O dva roky později, 15. dubna 1932, bylo vypracování definitivního projektu svěřeno arch. Bohumilu Hübschmannovi (nejlépe řešená dispozice dopravně regulační) a Josefu Chocholovi (nejlépe řešené vnitřní uspořádání), kteří v soutěži získali každý se svým projektem druhou cenu, protože první cena udělena nebyla.

Celková dispozice hřbitova byla plánována jako osová s pravidelnými pravoúhlými odděleními. Administrativní budova po pravé straně měla být obklopená kolonádou směřující k obřadní budově s vysokou zvonicí. Z centrálního prostranství byla navržena hlavní komunikace, kterou mělo lemovat dvojité lipové stromořadí s hrobkami 180 vynikajících mužů a žen.

Výstavba však nebyla pro odpor obce Chodova zahájena, až 6. září 1937 zemský úřad zamítl odvolání obce a stavbu povolil. Stavební práce započaly roku 1938 provedením částečné kanalizace, zpevněním komunikace, zavedením vodovodního řadu a výstavbou ohradní zdi se vstupní bránou na západní straně ve směru k silnici.

Při pracích se narazilo na spodní vodu a stavba byla zastavena. Areál později využívala armáda jako příležitostné cvičiště. Po skončení 2. světové války sem údajně byly v létě 1945 svezeny trosky Staroměstské radnice, zničené při pražském povstání v květnu téhož roku.

Reference

  1. ↑ Olšanské hřbitovy v číslech. In: Správa pražských hřbitovů. © Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy. [cit. 2023-06-19]. Dostupné online.
  2. ↑ Procházka Prahou 11. In: MČ Praha 11. PhDr. Jiří Bartoň, 22. 11. 2010. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online.

Literatura

  • BARTOŇ, Jiří a kol. Kniha o Praze 11. Praha: MILPO, 1998. 119 s., viii s. barev. obr. příl. Knihy o Praze. ISBN 80-86098-08-7. S. 18, 46, 50.
  • KOVAŘÍK, Petr. Klíč k pražským hřbitovům. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 369 s. ISBN 80-7106-486-6. Kapitola Hřbitovy Praha 4: 4. Chodov-Opatov. S. 110–112.
  • VLČEK, Pavel a kol. Umělecké památky Prahy. Velká Praha. Vydání první. Praha: Academia, 2012-2017. 3 svazky. ISBN 978-80-200-2107-6. S. 572–573.

Související články

Externí odkazy

Zdroj