Cazis
| Cazis | |
|---|---|
 Cazis
| |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°43′12″ s. š., 9°25′48″ v. d. |
| Nadmořská výška | 659 m n. m. |
| Stát |
 Švýcarsko
|
| Kanton | Graubünden |
| Okres | Viamala |
  Cazis
Cazis, Švýcarsko
| |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 31,18 km² |
| Počet obyvatel | 2 287 (31.12.2020) |
| Hustota zalidnění | 73,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 7408 Cazis 7422 Tartar 7423 Portein 7423 Sarn 7424 Präz |
| Označení vozidel | GR |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cazis (rétorománsky Cazas či Tgazas) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Viamala. Nachází se v údolí Zadního Rýna, asi 16 kilometrů jihozápadně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 659 metrů. Má přes 2 000 obyvatel.
Obec v současných hranicích vznikla k 1. lednu 2010 sloučením bývalých samostatných obcí Cazis, Tartar, Portein, Sarn a Präz.
Geografie
Obec se nachází v oblasti pohoří Heinzenberg asi tři kilometry severovýchodně od Thusis a do konce roku 2009 se skládala ze 7 místních částí Luvreu, Oberrealta, Ratitsch, Schauenberg, Summaprada, Unterrealta a Valleina. K 1. lednu 2010 byly výše uvedené bývalé obce Portein, Präz (s částmi Dalin a Raschlegnas), Sarn a Tartar sloučeny s obcí Cazis jako její nové místní části. Z původní rozlohy obce (do konce roku 2009) 727 ha připadá 299 ha na lesy a lesní pozemky, 298 ha na zemědělskou půdu, 99 ha na zastavěnou plochu a zbývajících 31 ha na neproduktivní plochy (převážně hory).
Obcí protéká Zadní Rýn.
Historie
První osadníci se usadili na konci neolitu na kopci Petrus severozápadně od obce. Nálezy kostí dokazují, že se živili chovem dobytka a lovem. Později se věnovali zemědělství. V horní části údolí se ve skalní puklině nacházelo sídliště Cresta (přibližně mezi lety 2300–800 př. n. l.).[1]
Ve východní části obce se nachází farní kostel sv. Martina. Byl postaven pravděpodobně v 7. století. Dnes slouží jako kostel se hřbitovem k pohřbívání zemřelých. Místní farní klášter byl nejstarší na sever od Alp. V blízkosti kláštera se nachází kaple svatého Vendelína, kterou nechali postavit poutníci, obchodníci a zemědělci.[1]
Dva vesnické kostely svatého Pavla a svatého Petra pocházejí ze 14. století, kamenný kostel byl postaven v roce 1996. Poté, co se 7. srpna 1834 Rýn po silné bouři vylil z břehů, byla provedena úprava koryta Rýna, aby byla silnice zajištěna.
V roce 1855 byla v Cazis otevřena klinika Realta a v roce 1919 ústav pro duševně choré. Na začátku listopadu 2019 byla dokončena výstavba nového nápravného zařízení Cazis Tignez a 18. listopadu téhož roku bylo slavnostně otevřeno. Nová budova je určena pro 152 vězňů a nahrazuje 200 let starou vazební věznici v Churu.[2]
Výstavba železnice výrazně zlepšila dopravní dostupnost oblasti. Železniční trať Landquart–Thusis byla otevřena roku 1896 a na území obce vznikly tři železniční stanice Cazis, Rodels-Realta a Rothenbrunnen (poslední jmenovaná pro stejnojmennou sousední obec).[3] V návaznosti na ni započala stavba slavné Albulské dráhy. Ta byla předána do provozu v roce 1903. Trať umožnila celoroční spojení Churu a centrální části Švýcarska s údolím Engadin a rozvíjejícím se rekreačním střediskem Svatý Mořic. Od roku 1919 je Albulská dráha i trať do Landquartu elektrifikována.[3]
Obecní elektrárna Sernf-Nieberenbach byla postavena v roce 1905. O devět let později byla rozšířena a přejmenována na elektrárnu Zervreila. V roce 1963 se do nové budovy školy přestěhovaly čtyři základní a tři střední třídy. V roce 1971 byla otevřena další škola sv. Kateřiny. V roce 1850 měl Cazis 755 obyvatel.
Obyvatelstvo
| Vývoj počtu obyvatel[1] | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1803 | 1850 | 1900 | 1950 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2005 | 2019 | |||
| Počet obyvatel | 420 | 755 | 738 | 1 441 | 1 687 | 1 541 | 1 587 | 1 575 | 1 501 | 2 264 | |||
Jazyky
Až do roku 1800 mluvili téměř všichni obyvatelé Cazis jazykem sutselvisch, místním dialektem rétorománštiny. Až do roku 1870 měli Rétové absolutní většinu a ještě v roce 1880 měli relativní většinu 49 %. V roce 1900 však již německy mluvila více než polovina obyvatel. Do roku 1941 klesl podíl rétorománštiny na 18 %. Minoritní podíl v řádu jednotek procent má v obci také italština. Jak ukazuje následující tabulka, jazykové změny neúprosně pokračují:
| Jazyky v Cazis (údaje za obec před sloučením roku 2010) | |||||||||
| Jazyk | Sčítání lidu 1980 | Sčítání lidu 1990 | Sčítání lidu 2000 | ||||||
| Počet | Podíl | Počet | Podíl | Počet | Podíl | ||||
| Němčina | 1 166 | 75,67 % | 1 276 | 80,40 % | 1 326 | 84,19 % | |||
| Rétorománština | 191 | 12,39 % | 101 | 6,36 % | 74 | 4,70 % | |||
| Italština | 112 | 7,27 % | 81 | 5,10 % | 43 | 2,73 % | |||
| Počet obyvatel | 1 541 | 100 % | 1 587 | 100 % | 1 575 | 100 % | |||
Doprava
Obec leží na dálnici A13 v trase St. Margrethen – Chur – Bellinzona (nejbližší exity 20 Rothenbrunnen a 21 Thusis-Nord) a také kantonální hlavní silnici č. 13. Železniční stanice Cazis a zastávky Rodels-Realta a Rothenbrunnen se nachází na trati Landquart–Thusis, na kterou plynule navazuje známá Albulská dráha.[3]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cazis na německé Wikipedii.
- ↑ a b c SIMONETT, Jürg. Cazis [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2016-12-02 [cit. 2023-01-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Neue JVA Cazis Tignez ist bezugsfertig. Südostschweiz [online]. 2019-10-18 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c Albulalinie Chur – St. Moritz [online]. Schienenverkehr-schweiz.ch [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Cazis na Wikimedia Commons
- (německy) [1] – oficiální stránky
