Castiglione delle Stiviere
Castiglione delle Stiviere | |
---|---|
![]() Panorama města
| |
![]() znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 45°23′30″ s. š., 10°29′20″ v. d. |
Nadmořská výška | 111 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát |
![]() |
Region | Lombardie |
Provincie | Mantova |
Administrativní dělení | 10 obcí |
![]() ![]() Castiglione delle Stiviere
| |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 42,02 km² |
Počet obyvatel | 23 851 (30. listopadu 2024) |
Hustota zalidnění | 567,61 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Enrico Volpi |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 0376 |
PSČ | 46043 |
Označení vozidel | MN |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Castiglione delle Stiviere (latinsky Castilio de Stiveriis, v mantovském dialektu Castiù) je italské historické město v Lombardii, ležící asi 30 km severovýchodně od Mantovy a 20 km jihovýchodně od Brescie, v blízkosti jezera Lago di Garda. Je sídlem stejnojmenného okresu v provincii Mantova a součástí mantovské diecéze. Žije zde přibližně 24 tisíc[1] obyvatel.
Administrativní dělení
Astore (Castiglione delle Stiviere), Gozzolina, Grole, San Vigilio, Bertasetti, Prede, Barche di Castiglione, Pedercini, Fichetto, Santa Maria (Castiglione delle Stiviere).
Historie
Město je etruského původu, jak potvrdily archeologické nálezy z hrobky z počátku dvacátého století, dříve chybně nazývané „galská hrobka“[2]. Po Etruscích následovali nejprve Cenomanští Galové, po nich Římané a následně v roce 401 našeho letopočtu Vizigóti, kteří zničili většinu stop římské antiky.
Vzhledem ke své geografické poloze byl Castiglione spornou oblastí mezi diecézemi Brescia a Mantova, dokud nedosáhlo v roce 1404 smíru po jednání mezi vévodkyní Kateřinou Viscontiovou a Francescem Gonzagou. O několik desetiletí později konflikt znovu ožil mezi rodu Gonzagů, Viscontiů a Scaligeri, až v roce 1478 začala autonomní historie léna pod vládou Ferranta (Ferdinanda) Gonzagy. V tomto období se narodil Alois Gonzaga, v roce 1726 prohlášený za svatého a dodnes uctívaný po celém světě jako „svatý patron mládeže“. V roce 1612 Castiglione delle Stiviere získalo titul města.]
Samotné město bylo dějištěm dvou epizod války o španělské dědictví, v roce 1702 a 1706. Během bitvy u Castiglione byl rozsáhlý opevněný hrad zničen francouzskými jednotkami generálů Ludvíka Josefa z Bourbon-Vendôme a Médanu pod velením francouzského krále Ludvíka XIV., jež bojovaly proti rakouskému císařskému vojsku. Kvůli profrancouzské politice svých pánů, obviněných ze zločinu proti říši, bylo knížectví roku 1691 obsazeno císařskými vojsky a po zabavení v roce 1708 fakticky podřízeno autoritě rakouského císaře. Občané Castiglione přísahali v tomto roce absolutní loajalitu císaři Josefu I. Habsburskému.
V roce 1773 se kníže Alois III. Gonzaga zřekl všech suverénních práv ve prospěch Rakouska, také vůči vévodství Solferino a panství Medole: Castiglione proto následně neslo titul „knížectví“ v habsburském panství za císařovny Marie Terezie a císaře Josefa I.. Při prvním Napoleonově italském tažení proti Rakušanům se 5. srpna 1796 se odehrála bitva u Castiglione. Od roku 1815 trvala rakouská nadvláda až do slavné bitvy u Solferina a San Martina roku 1859. Tato druhá italská válka za nezávislost znamenala zásadní etapu v dějinách země a inspirovala mladého Henryho Dunanta k vytvoření jednoho z nejvýznamnějších humanitárních sdružení: Mezinárodního Červeného kříže, potvrzeného v Ženevě.
Na konci druhé italské války za nezávislost se Castiglione stalo součástí provincie Brescia a hlavním městem okresu Castiglione delle Stiviere. V roce 1866, s třetí italskou válkou za nezávislost, bylo to, co zbylo z lombardsko-benátského království, připojeno k Italskému království, včetně provincie Mantova na území zmenšeném v roce 1859. V roce 1868 byl okres Castiglione delle Stiviere vrácen a většina území byla přičleněna k provincii Mantova sjednocené Itálie.
Vládci Castiglione delle Stiviere

- Alessandro Gonzaga 1415-1466
- Rudolf Gonzaga 1452-1495
- Alois I. Gonzaga 1494-1549
- Ferrante Gonzaga 1544-1586, první markýz (1571)
- Rudolf II. Gonzaga 1569-1593, druhý markýz ze Solferina
- Francesco Giovanni Gonzaga 1577-1616, třetí markýz a princ (1609)
- Alois III. Gonzaga 1611-1636, princ (1629)
- Ferdinand I. Gonzaga 1614-1675
- Carlo Gonzaga 1616-1680, vévoda ze Solferina
- Ludvík II. Gonzaga 1680-1708
- Císař Josef I. Habsburský (1708-1711)
- Císař Karel VI. Habsburský (1711-1740)
- jeho 1. regent v Castiglione: Filip Hesensko-Darmstadtský (1716-1735)
- jeho 2. regentː hrabě Carlo Gaetano Stampa (1735-1737)
- Císařovna Marie Terezie (1740-1780) - v roce 1772 Castiglione fakticky ztratilo titul knížectví
- Císař Josef II. (1780-1790)
- Císař Leopold II. Habsbursko-Lotrinský (1790-1792)
- Císař František I. Habsbursko-Lotrinský (1792-1796)
Ekonomika
Značný ekonomický význam mají pro město přední světové firmy, jako je Golden Lady (spodní prádlo), Nestlé Purina (výživa pro zvířata), Rosa primo infancy (dětské matrace) a potravinářské firmy Barilla, Amica Chips, Pata a Sterilgarda. Kancelář zde provozují Procter & Gamble a továrna na kosmetiku Oyster. Jako kurýři a přepravci zde slouží Bertani a Messaggerie del Garda. Piscine Castiglione vyrábí bazény, ve kterých se plavalo například na olympijských hrách v Pekingu a na mistrovství světa v plavání v Římě roku 2009. Kromě průmyslového areálu mají velký význam také turistika a služby.
Pamětihodnosti

- Hrad je středověká pevnost na severu města se vstupní hodinovou věží, v 15. a 16. století rozšířená, při válkách v 18. století pobořená.
- Dóm sv. Nazaria a Celsa, klasicistní stavba ze třetí čtvrtiny 18. století
- Bazilika sv. Aloise z Gonzagy, postavena roku 1608 na objednávku francesca Gonzagy a ke svarořečení Aloise roku 1727 na ni byla vyzdvižena barokní kupole. Relikviář s lebkou sv. Aloise je vystaven na hlavním oltáři, pod obrazem Sv. Alois v modlitbě před Pannou Marií od Antonia Balestry z roku 1756, pietu na oltáři v levé kapli namaloval Guercino.
- Konvent Panny Marie kongregace eremitů - původně předrománská poustevna na místě etruské nekropole, přestavěná v době renesanční na konvent, zrušený roku 1798.
- Kostel Dobré smrti (Chesa della buona morte)
- Paláce šlechtických a patricijských rodin
Osobnosti
- Alois z Gonzagy (1568–1591), kníže z rodu Gonzagů, jezuita a světec
- Pietro Maletti (1880–1940), generál
Fotogalerie
-
Pevnost
-
Bazilika sv. Aloise z Gonzagy
-
Dóm sv. Nazaria a Celsa
-
Bazilika sv. Šebestiána
-
Konvent kapucínů
-
Kostel Dobré smrti
-
Konvent Panny Marie
-
Socha Spravedlnosti
-
Kostel della Palazzina
Partnerská města
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Castiglione delle Stiviere na italské Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Elena Maria Menotti, Castiglione attraverso i secoli, 2005.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Castiglione delle Stiviere na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky (italsky)
- Heraldico.org- Heraldika, Napoleonské tituly
- Mezinárodní muzeum Červeného kříže
- Vyobrazení města