Carlo Bertolini di Monte Planeta

JUDr. Carlo Bertolini di Monte Planeta
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1889
Poslanec Tyrolského zemského sněmu
Ve funkci:
??? – ???
Stranická příslušnost
Členství Italská liberální str.
Ústavní strana
(Klub levice – staroněmci)
Italský klub
Coroniniho klub

Narození ???
Úmrtí 10. března 1889
Rovereto
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Carlo Bertolini di Monte Planeta (??? – 10. března 1889 Rovereto[1][2]) byl rakouský právník a politik italské národnosti z Tyrolska (respektive z Jižního Tyrolska), v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Zasedal jako poslanec Tyrolského zemského sněmu, kde předsedal italskému poslaneckému klubu.[1]

Byl také poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873, za kurii městskou a obchodních a živnostenských komor v Tyrolsku, obvod Roveredo, Mori atd./Roveredo. Rezignaci oznámil dopisem 23. června 1877 z politických důvodů, 27. listopadu 1877 opětovně složil slib. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1879 a volbách roku 1885. Poslancem byl až do své smrti roku 1889. Pak ho v parlamentu nahradil Giovanni Battista Debiasi.[3] V roce 1873 se uvádí jako Dr. Carl Bertolini, advokát, bytem Trento.[4]

V roce 1873 usedl do parlamentu za blok ústavověrných.[5] Uvádí se tehdy coby jeden z 67 členů staroliberálního Klubu levice, vedeného Eduardem Herbstem.[6] V roce 1878 zasedal v pětičlenném italském poslaneckém klubu.[7] V prosinci 1882 se přidal k nově ustavenému poslaneckému Coroniniho klubu, oficiálně nazývanému Klub liberálního středu, který byl orientován vstřícněji k vládě Eduarda Taaffeho.[8] Za člena Coroniniho klubu se uvádí i po volbách do Říšské rady roku 1885.[9]

Patřil mezi hlavní politiky italských národních liberálů v Tyrolsku. Byl předsedou klubu Trentino ve Vídni. Založil také spolek Pro Patria.[1]

Zemřel v březnu 1889.[1] Příčinou úmrtí byla plicní choroba.[2]


Odkazy

Reference

  1. a b c d Trient. Vorarlberger Volksblatt. Březen 1889, roč. 24, čís. 60, s. 1. Dostupné online. 
  2. a b Neuestes. Innsbrucker Nachrichten. Březen 1889, čís. 59, s. 10. Dostupné online. 
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=58&size=45
  5. Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
  6. Politické zprávy domácí. Národní listy. Listopad 1873, roč. 13, čís. 307, s. 2. Dostupné online. 
  7. Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online. 
  8. (Linzer) Tages-Post, 12. 12. 1882, č. 283, s. 2.
  9. Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.

Zdroj