Carcassonne

Carcassonne
Pohled na pevnost Carcassonne
znak
Poloha
Souřadnice	43°12′47″ s. š., 2°21′7″ v. d.
Nadmořská výška	81–250 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Francie Francie
Region	Okcitánie
Departement	Aude
Arrondissement	Carcassonne
Kanton	chef-lieu 4 kantonů
Carcassonne
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	65,08 km²
Počet obyvatel	46 429 (2022)
Světové dědictví UNESCO
Název lokality	historické opevněné město Carcassonne
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	ii, iv
Odkaz	345 (anglicky)
Zařazení	1997 (21. zasedání)
Správa
Starosta	Gérard Larrat
Oficiální web	www.carcassonne.org
E-mail	lemaire@mairie-carcassonne.fr
PSČ	11000 a 11090
INSEE	11069
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carcassonne je město v jižní Francii v departementu Aude a regionu Okcitánie, asi 70 km severozápadně od Perpignanu. Protéká jím řeka Aude a prochází jím Canal du Midi.

Město má dvě městská centra, jimiž jsou větší, středověké město La Bastide Saint-Louis, někdy označované jako "Ville Basse" (Dolní město) a "La Cité", což je původní město, vzniklé přebudováním původního keltského oppida. Původní opevněné město, středověká městská pevnost Carcassonne, vypínající se na pahorku na pravém břehu Aude, patří k nejzachovalejším středověkým pevnostním městům v celé Evropě a byla roku 1997 zařazena na seznam kulturních památek organizace UNESCO.

V 6. století př. n. l. se na malém návrší nad říčkou Aude usadili iberští Keltové. Jejich nadvláda neměla dlouhého trvání, protože již o tři století později se na tomto strategickém místě usadil jiný keltský kmen (fr. Les Volces-Tectosages) a založil zde ve 3. století př. n. l. galské oppidum s názvem Carsac^[1]. Toto oppidum bylo nazýváno později Římany Colonia Julia Carcaso.

Roku 122 dobyli tuto oblast Římané a opevnění někdejšího oppida vylepšili. Stěhování národů je přimělo k tomu, aby v úpravách pokračovali, ve 3. století okruh hradeb zesílili a přistavěli několik věží. Tak začalo vznikat hradební město Carcassonne. Do poloviny 5. století ovládali region Římané, poté padlo město do rukou západních Gótů, kteří ho měli v rukou až do roku 725 přesto, že se je Chlodvík I. pokoušel v roce 509 neúspěšně dobýt. V 8. století město obsadili Arabové, ale franský král Pipin Krátký je s pomocí západogótských kmenů roku 759 zapudil a Carcassonne se stalo franským lénem. Po smrti Karla Velikého se začalo s dělením Franské říše. Město připadlo rodu Trencavelů za jejichž vlády (1082–1209) dosáhlo nebývalého rozkvětu. Hrabě z Trencavelu nechal postavit na nejvyšším místě pahorku uprostřed hradního města opevněný zámek. Od zbytku opevnění byl oddělen suchým příkopem a chráněn pěti věžemi. Přístupu brání dvě padací mříže a okovaná brána, kterou musely kvůli znemožnění zrady obsluhovat alespoň dvě osoby.

V dobách tohoto nebývalého rozkvětu se v okolí rozšířilo katarské hnutí (Albigenští). Carcassonnský vikomt Raymond Roger Trencavel, (1185–1209) na svém panství tuto heresi trpěl a dokonce i ochraňoval. Avšak papež Inocenc III. rozhodl v roce 1208 o křížové výpravě proti albigenským a město začalo obléhat vojsko severofrancouzských rytířů pod vedením Simona IV. z Montfortu. Carcassonne, jehož opevnění bylo z velké části přes 1000 let staré, po 15 dnech padlo. Současně bylo dobyto sousední město Béziers, které rovněž patřilo k vlastnictví Raymonda Rogera Trencavela. Obyvatelstvo obou měst bylo kompletně zmasakrováno (20 000 obětí) a Simon z Montfortu kraj obdržel jako své léno.

V následujících letech se o Carcassonne často bojovalo, trencavelští se je neustále snažili získat zpátky. Následkem toho bylo hospodářství regionu silně poškozeno a období kulturního rozkvětu vzalo za své. Konečně roku 1240 připadlo s konečnou platností francouzskému králi, který nechal celé okolí srovnat se zemí. Tímto se stalo Carcassonne základním prvkem obranného systému Francie na jeho jižní hranici s Aragonem. Začleněním do oblasti královského vlivu se město začalo rychle rozvíjet a během následujících dvou století získalo svoji současnou podobu. Roku 1262 vznikl na levém břehu řeky nový městys – La Bastide Saint-Louis. Obě sídla tvořila samostatné správní jednotky s oddělenými radnicemi. Zde se naplno rozvíjelo hospodářství a obchod, kdežto staré město sloužilo jako královská pevnost. Pomalu chátrající zeď byla zesílena a zajištěna druhou vnější hradbou a město získalo pověst nedobytnosti. Eduard z Woodstocku, Černý princ město roku 1355 obléhal, ale protože si byl vědom nesmyslnosti svého počínání, nechal alespoň zapálit Dolní město a s nepořízenou odtáhl. La Bastide však bylo okamžitě opraveno.

Po pyrenejském míru roku 1659 byl k francouzské říši připojen Roussillon a Carcassonne jako hraniční město ztratilo na významu. S nástupem nových válečných technik už nemělo smysl do hradního města investovat, a tak se opevnění pomalu rozpadalo.

V 18. století z něj byla už jenom zchudlá čtvrť, které hrozilo stržení, zatímco takzvané Dolní město se dále rozrůstalo. Teprve architekt Viollet-le-Duc se spolu se spisovatelem Prosperem Mériméeem postaral o rozsáhlou rekonstrukci a zachránil město i pro další generace obdivovatelů. K administrativnímu sloučení obou sídelních celků došlo roku 1791 na základě rozhodnutí z roku 1790.

První sídliště na místě dnešního Carcassonne založili Keltové. Z jejich řeči pochází i název Carcaso.

Ale legenda zní mnohem zajímavěji. Podle pověsti obléhal Carcassonne již pátým rokem Karel Veliký. Městu pomalu docházely zásoby a obyvatelstvu nezbývalo nic jiného než se brzy vzdát. Hradní paní byla žena saracénského krále Balaacka, Carcas. Aby hrad zachránila, uchýlila se ke lsti. Z posledních zásob nechala vykrmit prase a když bylo dostatečně tlusté, shodila jej z hradeb přímo před Karla Velikého. Obléhatelé byli již sami na hranici vyčerpání a tak si při pohledu na vykrmené zvíře mysleli, že na hradě musí být jídla víc než dost. Zdrceně se tedy obrátili na cestu k domovu. Rozradostnělá tímto úspěchem nechala paní Carcas znít všechny městské zvony. Karlovo vojsko si na odchodu jenom povzdechlo Dame Carcas sonne, což znamená Paní Carcas zvoní. A tak mělo dle legendy přijít Carcassonne ke svému jménu.

Počet obyvatel

• Fabre d'Églantine, básník
• Paul Sabatier, francouzský chemik a nositel Nobelovy ceny

• Pevnost Carcassonne
• La Bastide Saint-Louis
• Le Pont Vieux (most)
• Le Canal du Midi

Eggenfelden

• DUCHOŇOVÁ, Miroslava. Středověké město Carcassonne. Historický obzor, 1998, 9 (5-6), s. 130–131. ISSN 1210-6097.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Carcassonne na Wikimedia Commons
• (francouzsky)(anglicky)(německy) Oficiální stránky města

Zdroj