Caraș-Severin

Župa Karaš-Severin
Județul Caraș-Severin
Župa Karaš-Severin – znak
znak
Geografie
Hlavní město Rešice
Souřadnice 45°9′ s. š., 22°4′12″ v. d.
Rozloha 8 514 km²
Časové pásmo +2
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 333 219
Hustota zalidnění 39,1 obyv./km²
Jazyk Rumunština
Národnostní složení Rumuni, Maďaři, Romové
Náboženství Pravoslaví
Správa regionu
Stát RumunskoRumunsko Rumunsko
Nadřazený celek Rumunsko
Druh celku Župa
Podřízené celky 2 okresy, 6 měst a 69 komun
Vznik 1919
Prefekt Ioan Anton Paulescu
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 CS
Telefonní předvolba (+40) x55
Označení vozidel CS
Oficiální web www.cjcs.ro
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karaš-Severin (rumunsky Caraș-Severin, maďarsky Krassó-Szörény, slovensky Krašovsko-Severinská župa, srbsky Караш Северин, Karaš Severin, chorvatsky Karaš-Severin, bulharsky Караш-Северин) je župa (rumunsky județ) v rumunské části Banátu. Jejím hlavním městem je Rešice.

Charakter župy

Karaš-Severin hraničí na severu s župou Timiș, na východě s župami Mehedinți, Hunedoara a Gorj, na jihu a na západě pak se Srbskem. Území župy je hornaté, zasahují sem od jihu Karpaty (místními nazývané Transylvánské Alpy, rumunsky Alpi Transilvaniei), směrem k severovýchodu potom je krajina již rovinatější. Skrz župu údolími řek Cerna a Timiș, mnohými průsmyky, prochází důležitá železniční trať spojující Temešvár a město Drobeta Turnu Severin. Stejnou trasou je vedená i silnice. Dnes sem jezdí turisté, hlavně do hor a do českých vesnic. Župa je bohatá na suroviny, těží se např. dřevo, mramor,…

Demografie

Župa je součástí regionu Dunaj-Kriš-Maroš-Tisa.

V roce 2002 měla 333 219 obyvatel a hustotu obyvatel 39/km².

Majoritu obyvatelstva tvoří Rumuni (88.24%). Dále zde žijí Romové (2.37%), Chorvati (1.88%), Němci (1.84%), Srbové (1.82%), Maďaři (1.74%) a Ukrajinci (1.05%) a malá česká komunita.[1]

Rok Obyvatelstvo[2]
1948 302,254
1956 327,787
1966 358,726
1977 385,577
1992 376,347
2002 333,219
  • Rozloha: 8,514 km² (třetí největší)

Historie

V roce 1718 patřila župa do Habsburské monarchie jako součást její provincie Banát. Župní město Rešice bylo založeno v roce 1771 a stalo se moderním průmyslovým centrem Rakouska. Župa nabyla vzhledem k jejímu těžebnímu průmyslu na důležitosti. V roce 1855 byla celá oblast Banátu s jeho nerostným bohatstvím a zásobou dřeva převedena z rakouské státní pokladny na rakouskou drážní a důlní společnost ÖStB, která poté postavila nejstarší rumunskou trať Oravice – Baziaș. Po první světové válce převzala správu společnost UDR. Příchod komunistického režimu po druhé světové válce a jeho důraz na znárodňování těžebního průmyslu vyvolali v oblasti sociální nepokoje.

Města v župě

Odkazy

Reference

  1. ↑ Národní statistický úřád Rumunska, „Populația după etnie“ Archivováno 16. 8. 2009 na Wayback Machine.
  2. ↑ Národní statistický úřád Rumunska, „Populația la recensămintele din anii 1948, 1956, 1966, 1977, 1992 și 2002“ Archivováno 22. 9. 2006 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Zdroj