Capoeira

Bojovník capoeiry

Capoeira je brazilské bojové umění obsahující prvky akrobacie a tance, doprovázené hudbou.[1]

Kolébkou capoeiry je brazilský stát Bahia, tradičně zemědělská oblast, která je historicky negativně poznamenána masovým dovozem afrických otroků. Capoeira je tradičné považována za jeden z nejvýznamnějších fenoménů původně africké – především pak angolské – kulturní tradice a za výsledek následné syntézy africké, původní brazilské a expandované evropské kultury na území Brazílie.

Díky procesům globalizace zažívá capoeira mohutnou expanzi takřka do celého světa, kde nabývá zhruba od sedmdesátých let 20. století neobvyklé popularity.

Historické kontexty

Šlo o obranu beze zbraní.

Od roku 1707 byla capoeira zakázaná. Otroci ji dále praktikovali jako „bojový tanec“, směs elegantních pohybů a akrobacie. Traduje se, že moderní podoba capoeiry se vyvinula v breakdance v americkém Bronxu. Capoeiristé však nepovažují tuto domněnku za pravdivou.

Od roku 1808 brazilská vládnoucí třída tvrdě potlačovala toto bojové umění a proti capoeiristům postupovala neobyčejně brutálně. Od roku 1825 byli barevní otroci v takovém postavení, že i pískání či postávání na rohu ulice, anebo vyluzování jakéhokoli zvuku bylo považováno za projev zakázané capoeiry a velmi tvrdě trestáno.

Navzdory těmto pohnutým historickým událostem se od roku 1972 capoeira opět stala, díky státu Brazílie, uznávaným bojovým uměním. Stala se populární, dostala pevná pravidla a stala se po fotbalu druhým nejoblíbenějším brazilským sportem.

Mezi novodobé průkopníky capoeiry patří například Lateef Crowder.

Základní prvky

Capoeira má čtyři základní složky: hudbu, zpěv, pohyb a boj. V minulosti nešlo o klasický kontaktní bojový sport, ale spíše o tanec, během kterého se fiktivní boj předváděl. Bojovníci bývají oblečení do bílého oděvu. Zápas se odehrává nejčastěji v párech a říká se mu hra; hru doprovází jednoduchý strunný nástroj, nazývaný berimbau, který má tvar luku s jednou strunou. Tím se určuje rytmus boje a zápasníci se tomuto rytmu přizpůsobují; často se rytmus vytváří i pomocí atabaque nebo Pandeira, které vzhledem připomíná tamburínu.[2] Obecenstvo tvoří kruh, tzv. rodu, a v průběhu hry zpívá a tleská. Pohyby bojovníků – tanečníků nejsou nijak přesně stanoveny, měly by být nepředvídatelné. Základní pohyb se nazývá ginga (neboli sem-tam); je to rytmický systém úkroků, které umožňují bojovníkovi, aby plynule a rychle měnil pozici i těžiště. Z různých pozic pak může vyrážet nečekanými výpady na soupeře, provádět kopy, přemety, pády či skoky, nebo se naopak stáhnout do bezpečí.[3] Útočí se často pomocí nohou, kdežto ruce slouží spíše k obraně nebo k vyrovnání rovnováhy.

Některé výrazy ze slovníku

  • aluno – žák capoeiry
  • ataque – útočný pohyb
  • batizado – ceremonie vstupu do capoeiry
  • troca de cordas -- slavnostní udělování technických stupňů (pásků)
  • cocorinha – podřep
  • ginga – základní pohyb capoeiry, práce nohou
  • golpe – úder, útok
  • jogar – bojovník
  • jogo – hra, boj dvou capoeiristů v rodě
  • roda – místo pro capoeiru, kruh z capoeiristů, v jehož středu se hraje jogo
  • berimbau – základní hudební nástroj v capoeiře
  • atabaque – velký buben, v rodě pouze jeden
    au grande - velká hvězda
  • agogo – další nástroj složený ze dvou kokosových ořechů
  • pandeiro - tamburína

Capoeira jako sport

V roce 1972 byla capoeira vyhlášena za oficiální národní sport Brazílie a postupně se rozšířila po celém světě. Vznikla řada asociací, škol i výcvikových center, pořádají se soutěže, festivaly i přehlídky. Existuje několik odvětví capoeiry, rozšířené jsou např. tzv. capoeira regional (důraz na dynamiku, údernost a rychlost změny jednotlivých pozic; vyznačuje se i velkým počtem variabilních kopů a akrobatických prvků různé obtížnosti) nebo capoeira angola (důraz na pestrost tanečních pohybů s využitím kopů na střed těla).[2]

Brazilská asociace capoeiry Abadá byla založena v roce 1988 a s více než 50 tisíci členy je největší a nejuznávanější organizací capoeiry na světě. Velkou část klubů v České republice zastřešuje Česká asociace capoeiry, která vznikla v roce 2008.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Brazilská capoeira v sobě skrývá boj, tanec, akrobacii i hudbu. www.kultura21.cz [online]. [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Capoeira - oblíbené brazilské bojové umění. Spektrum Zdraví [online]. [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Tanec i zbraň otroků. Jak capoeira změnila Brazílii. National Geographic Česko [online]. [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. 

Literatura

  • CAPOEIRA, Nestor. Malá kniha capoeiry. Překlad Petr Tůma. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 2018. 240 s. ISBN 978-80-206-1730-9. 

Externí odkazy

Zdroj