Cípalové

Jak číst taxoboxCípalovití
alternativní popis obrázku chybí
Cípal šedý (Liza saliens)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída ryby (Osteichthyes)
Třída paprskoploutví (Actinopterygii)
Podtřída Neopterygii
Řád cípalové (Mugiliformes)
Günther, 1880
Čeleď cípalovití (Mugilidae)
Cuvier, 1829
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cípalovití (Mugilidae) jsou jedinou čeledí řádu cípalové (Mugiliformes). Je to skupina paprskoploutvých ryb ze série řádů Ovalentaria. Zástupci cípalů se vyskytují celosvětově v mořích a brakických vodách v tropickém a mírném klimatickém pásu. Mnozí cípalové, zejména mladí jedinci, vplouvají do řek a pobřežních močálů; jsou známy i sladkovodní druhy.[1][2]

Popis

Tělo cípalů je protáhlé, ze stran mírně stlačené, často stříbřitě lesklé. Největší zástupci cípalů jsou asi metr dlouzí, většinou jsou menší. Cípalové mají na hřbetě dvě nápadné hřbetní ploutve, z nichž první je vybavena čtyřmi pevnými ostny, zadní jen měkkými paprsky. Několik (2–3) ostnů má vpředu i řitní ploutev. Prsní ploutve jsou na těle nápadně vysoko, břišní ploutve jsou vpředu na břiše, ale za prsními ploutvemi. Postranní čára cípalů je jen málo vyvinutá nebo chybí. Šupiny dospělých cípalů jsou nezřetelně ktenoidní (výjimkou je rod Myxus s cykloidními šupinami) a zasahují až na hlavu.[1][2][3]

Zuby jsou drobné nebo chybí, žaberní tyčinky jsou naopak vyvinuty dobře a jsou součástí filtračního aparátu. Také žaludek je nápadný, svalnatý a střevo značně dlouhé (5–8krát delší než tělo). Cípalové se totiž živí i rostlinnou potravou, kterou mnozí sbírají ze dna s detritem, jenž kromě drobných bezobratlých obsahuje řasy a jiný rostlinný materiál. Potravu mohou seškrabovat pomocí nápadných pysků.[1][3]

Jikry obsahují olejovou kapénku, díky čemuž plavou při hladině. K výtěru dochází poblíž pobřeží.[1]

Do čeledi cípalovitých patří asi 75 druhů ve 20 rodech,[1] které mají všechny české jméno cípal. Studie založené na sekvencích DNA ale ukazují, že mnoho tradičních rodů není monofyletických a že některé široce rozšířené druhy, např. nejvýznamnější zástupce, cípal hlavatý (Mugil cephalus), který žije při pobřeží Evropy, Afriky, Asie, Ameriky i Austrálie a Oceánie, jsou ve skutečnosti druhové komplexy kryptických druhů.[4] Cípalové mají značný hospodářský význam: jsou objektem průmyslového i sportovního rybolovu.[2]

Podčeledi a rody

Mugilidae 
 
 
 Cheloninae 
 
 
 
 
 

 Chelon

 
 

 Parachelon

 
 
 

 Planiliza

 
 
 

 Oedalechilus

 
 
 

 Pseudomyxus

 
 
 

 Neochelon

 
 
 Rhinomugilinae 
 
 

 Rhinomugilini

 
 
 

 Crenimugilini

 
 

 Squalomugilini

 
 
 
 

 Trachystomaini

 
 
 
 

 Mugilinae

 
 
 Myxinae 
 

 Myxus

 
 

 Neomyxus

 
 
 
Fylogenetické vztahy v rámci cípalovitých vyjádřené pomocí fylogenetického stromu podle Xia, Duranda a Fu 2016[5]

Podčeledi a rody cípalovitých:[5]

  • podčeleď Myxinae
    • Myxus Günther, 1861
    • Neomyxus Steindachner, 1878
  • podčeleď Mugilinae
    • Cestraeus Valenciennes, 1836
    • Agonostomus Bennett, 1832
    • Dajaus Valenciennes, 1836
    • Joturus Poey, 1860
    • Chaenomugil Gill, 1863
    • Mugil Linnaeus, 1758
  • podčeleď Rhinomugilinae
    • tribus Trachystomaini
      • Trachystoma Ogilby, 1888
      • Gracilimugil Whitley, 1941
      • Aldrichetta Whitley, 1945
    • tribus Rhinomugilini
      • Sicamugil Fowler, 1939
      • Minimugil Senou, 1988
      • Rhinomugil Gill, 1863
    • tribus Squalomugilini
      • Squalomugil Ogilby, 1908
      • Plicomugil Schultz, 1953
      • Ellochelon Whitley, 1930
    • tribus Crenimugilini
      • Crenimugil Schultz, 1946
      • Osteomugil Lüther, 1982
  • podčeleď Cheloninae
    • Neochelon Durand, Chen, Shen, Fu & Borsa, 2012
    • Pseudomyxus Durand, Chen, Shen, Fu & Borsa, 2012
    • Oedalechilus Fowler, 1903
    • Parachelon Durand, Chen, Shen, Fu & Borsa, 2012
    • Chelon Artedi, 1793 (synonymum: Liza)
    • Heteromugil Schultz, 1946
    • Strializa Smith, 1948
    • Planiliza Whitley, 1945

Galerie

  • Cípal pyskatý (Chelon labrosus)
  • Cípal širokoocasý (Ellochelon vaigiensis); na hlavě zcela vpravo jsou dobře patrné výrazné pysky
  • Cípal corsula (Rhinomugil corsula) má oči vysoko na hlavě a sleduje jimi dění nad hladinou
  • Cípal sladkovodní (Agonostomus monticola)
  • Cípalové pod hladinou
  • Nalovení mladí cípalové tlustopyscí
    (Crenimugil crenilabis)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: [s.n.], 2016. 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 S. 135, 136. 
  2. ↑ a b c HANEL, Lubomír. Ryby. (1), Lalokoploutví, dvojdyšní, chrupavčití, kostnatí. 1. vyd. Praha: Albatros, 1998. 150 s. (Svět zvířat; sv. VIII). ISBN 80-00-00599-9, ISBN 978-80-00-00599-7. OCLC 40090835 Kapitola řád Cípalové (Mugiliformes), s. 130. 
  3. ↑ a b MOYLE, Peter B.; CECH, JR., Joseph J. Fishes, an Introduction to Ichthyology. 5. vyd. [s.l.]: Pearson, 2004. Dostupné online. ISBN 0-13-100847-1. 
  4. ↑ DURAND, J.-D.; SHEN, K.-N.; CHEN, W.-J. Systematics of the grey mullets (Teleostei: Mugiliformes: Mugilidae): Molecular phylogenetic evidence challenges two centuries of morphology-based taxonomy. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2012-07, roč. 64, čís. 1, s. 73–92. Dostupné online [cit. 2022-08-02]. DOI 10.1016/j.ympev.2012.03.006. (anglicky) 
  5. ↑ a b Rong Xia, Jean-Dominique Durand, Cuizhang Fu: Multilocus resolution of Mugilidae phylogeny (Teleostei: Mugiliformes): Implications for the family’s taxonomy. Molecular Phylogenetics and Evolution, Volume 96, März 2016, doi:10.1016/j.ympev.2015.12.010

Externí odkazy

Zdroj