Břidlová

Břidlová
Zarostlá rozvalina bývalého stavení
Zarostlá rozvalina bývalého stavení
Lokalita
Charakter zaniklá vesnice
Obec Šindelová
Okres Sokolov
Kraj Karlovarský kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°21′3″ s. š., 12°36′3″ v. d.
Základní informace
Katastrální území Obora u Šindelové
Nadmořská výška 810–830[1] m n. m.
Břidlová
Břidlová
Další údaje
Zaniklé obce.cz 355
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Břidlová (německy Schieferhütten) je zaniklá vesnice v Krušných horách v okrese Sokolov. Ležela na horských stráních mezi Rotavou a Přebuzí, asi 2,6 km severně od Krásné Lípy. Zanikla vysídlením v padesátých letech dvacátého století.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1584.[1]. Původní název místa zněl Glashütte a byl odvozen od zdejší sklářské huti, která zde stála již v 16. století. Později došlo k pojmenování Schieferhütten. Od toho byl odvozen v roce 1948 český název Břidlová.[2] Vesnice sousedila s již dříve zaniklou osadou Mlýnské Chalupy (Mühlhäuser), kde stávaly tři mlýny.[1]

Až do roku 1850 patřila Břidlová k panství Jindřichovice, které drželi Nosticové. V roce 1830 zde byla založena škola. Roku 1850 se stala osadou obce Obora. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce se obec nepodařilo dosídlit, v roce 1950 se stala osadou obce Šindelová. V průběhu 50. let 20. století však zanikla a stavení byla srovnána se zemí.[2]

Přírodní poměry

Území zaniklé Břidlové se nachází v Krušných horách, geomorfologickém podcelku Klínovecká hornatina, geomorfologickém okrsku Přebuzská hornatina.[3] Okolní vrchy dosahují téměř tisícimetrové výšky. Nejvyšším je Špičák (991 m), který je nejvyšší horou v okrese Sokolov. Asi 750 m severně od Břidlové se nachází vrchol Čertovy hory (987 m). Územím protéká Oborský potok, který se ve vesnici Obora vlévá do Rotavy.

Obyvatelstvo

Prvními osadníky byli skláři zaměstnaní ve zdejší sklářské huti. Po úpadku a následném zániku sklárny v druhé polovině 17. století se obyvatelé věnovali zemědělství, chovu dobytka nebo práci v lese. Později část obyvatel pracovala v železárnách v Rotavě.[4] Na poštu chodili do Krásné Lípy, do kostela na Přebuz.[2] V roce 1869 zde žilo 249 obyvatel v 31 domech, v roce 1900 žilo v Břidlové 190 obyvatel v 32 domech.[5]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 137 obyvatel, všichni německé národnosti. Všichni obyvatelé se hlásili k římskokatolické církvi.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů Břidlové[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961
Počet obyvatel 249 226 200 190 173 137 121 0 0
Počet domů 31 34 34 32 30 30 30 30 0

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c KOTĚŠOVEC, Václav. Pohledy do historie měst a obcí Kraslicka. 1. vyd. Praha: Svazek měst a obcí Kraslicka, 2011. 271 s. ISBN 978-80-86289-70-0. S. 233–234. 
  2. ↑ a b c BERANOVÁ VAICOVÁ, Romana, et al. Zaniklé obce na Sokolovsku. 1. vyd. Sokolov: Krajské muzeum Sokolov, 2005. 252 s. ISBN 80-86630-06-4. S. 179–180. 
  3. ↑ Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2020-09-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 750. 
  5. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 11. 
  6. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Schieferhütten. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 249. 

Externí odkazy

Zdroj