Byczyna

Byčina
Byczyna
Pohled z radniční věže, vlevo evangelický kostel
Pohled z radniční věže,
vlevo evangelický kostel
Byčina – znak
znak
Byčina – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 51°6′50″ s. š., 18°12′51″ v. d.
Stát PolskoPolsko Polsko
Vojvodství Opolské
Okres Kluczbork
Gmina Byczyna
Byczyna
Byczyna
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 5,79 km²
Počet obyvatel 3 534
Hustota zalidnění 610,4 obyv./km²
Etnické složení Poláci, Slezané, Němci
Náboženské složení římští katolíci, luteráni a další
Správa
Starosta Iwona Sobania
Oficiální web www.byczyna.pl
Adresa obecního úřadu Rynek 1
46-220 Byczyna
Telefonní předvolba +48 77
PSČ 46-250
Označení vozidel OKL
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byčina[1][2][3][4] (polsky Byczyna, německy Pitschen) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Kluczbork. Leží na severu historického Horního Slezska[5] na trase národní silnice č. 11 a železniční tratě z Katovic do Poznaně. V roce 2019 měla 3 534 obyvatel.[6] Je sídlem gminy Byčina, která zahrnuje i 22 okolní vesnice.

Dějiny

Umělecké vyobrazení bitvy u Byčiny

První písemná zmínka o Byčině pochází z roku 1228. Ve středověku městečko mnohokrát měnilo svou územní příslušnost v rámci slezských knížectví – patřilo Vratislavsku, Hlohovsku, Olešnicku a nejdéle od roku 1323 Břežsku, s nímž se stalo roku 1329 lénem českých králů a následně součástí Koruny české. Pro svou příhraniční polohu bylo častým cílem vojenských vpádů a odneslo to během husitských válek či třicetileté války. V roce 1588 se u Byčiny odehrála bitva mezi rakouským arcivévodou Maxmiliánem III. a švédským králem Zikmundem III., nápadníky o polský královský trůn.

Po první slezské válce připadla Prusku a od roku 1815 ležela ve vládním obvodu Opolí provincie Slezsko. V roce 1910 mělo 2 500 obyvatel, z toho 82,2 % mluvilo německy, 9 % „vasrpolsky“ a 8,9 % bylo dvojjazyčných nebo mluvilo jiným jazykem, převažovali (66 %) evangelíci.[7] V hornoslezském plebiscitu se 97 % obyvatel vyslovilo pro setrvání v Německu.[8] Po druhé světové válce byla Byčina připojena k Polsku, což souviselo s vysídlením většiny původního německého obyvatelstva. Velká část zástavby se v roce 1945 ocitla v troskách.

Pamětihodnosti

Byčina patří k jedním z mála měst ve Slezsku, která mají dochované hradby po celém obvodu historického jádra. V dnešní podobě – částečné cihlové a částečně kamenné – pocházejí z 15. a 16. století. Součástí jsou dvě městské brány: západní Německá (Brama Niemiecka) a východní Polská (Brama Polska), a také Písková bašta (Baszta Piaskowa) na jižní straně. Podél částečné zachovaného příkopu na severní straně byl v 19. století založen městský park.

Radnice uprostřed náměstí, obklopená blokem kupeckých domů, spojuje prvky baroka a klasicismu. Po vypálení v roce 1945 byla v 60. letech vrácena do podoby, jakou získala roku 1766 po přestavbě podle návrhu Johanna Martina Pohlmanna.

Evangelický kostel svatého Mikuláše je původní farní kostel poprvé zmiňovaný v roce 1283. Od roku 1532 se nachází v rukou protestantů, nyní spadá pod farnost we Wołczynu. V letech 1886–1888 byl regotizován. Barokní katolický kostel Nejsvětější Trojice pochází z roku 1767. Na městském hřbitově se nachází gotická kaple svaté Hedviky ze 14. století (několikrát přestavovaná).

I přes devastaci města v roce 1945 se v historickém jádru dochovala řada měšťanských domů z 18. a 19. století.

  • Hradby a Písková bašta
    Hradby a Písková bašta
  • Německá brána
    Německá brána
  • Radnice
    Radnice
  • Náměstí u katolického kostela
    Náměstí u katolického kostela

Odkazy

Reference

  1. ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 80-7277-172-8. Kapitola Rejstřík místních a zeměpisných jmen, s. 521. 
  2. ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Slezsko. Praha: Libri, 2005. 214 s. (Stručná historie států; sv. 33). ISBN 80-7277-245-7. Kapitola Tabulka místních jmen, s. 209. 
  3. ↑ Ottův slovník naučný, 4. Bianchi-Giovini - bžunda, s. 995
  4. ↑ „po porážce arciknížete Maxmiliána v bitvě u Byčiny...“, Lexikon české literatury III: Bartoloměj Paprocký z Hlohol, 2000
  5. ↑ Přesněji v oblasti, která byla původně součástí dolnoslezských knížectví, ale od 19. století je vnímána jako část Horního Slezska na základě příslušnosti k vládnímu obvodu Opolí.
  6. ↑ Polsko v číslech – portál Hlavního statistického úřadu PR (GUS) [cit. 01.04.2021]
  7. ↑ Gemeindelexikon für die Regierungsbezirke Allenstein, Danzig, Marienwerder, Posen, Bromberg und Oppeln auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 1. Dezember 1910 und anderer amtlicher Quellen. Svazek Regierungsbezirk Oppeln. Berlin: Königlich Preussisches Statistisches Landesamt, 1912. Dostupné online. S. 31. (německy) 
  8. ↑ Výsledky plebiscitu v okrese Kreuzburg/Kluczbork (německy)

Externí odkazy

Zdroj