Byšice (zámek)

Zámek Byšice
Základní informace
Sloh Barokní architektura
Výstavba přelom 17. a 18. století
Stavebník Černínové
Další majitelé po r. 1972 ČSAV
Současný majitel Soukromý vlastník
Poloha
Adresa Tyršovo náměstí 25, Byšice, ČeskoČesko Česko
Ulice Tyršovo náměstí
Souřadnice
Byšice
Byšice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 36110/2-1285 (PkMIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Byšice se nachází ve Středočeském kraji, okrese Mělník, v obci Byšice, 10 km jihovýchodním směrem od Mělníka na Mladou Boleslav. Počátky zámku spadají do roku 1719 a jeho současný stav je dezolátní.

Výřez z info tabule umístěné před zámkem - pohled na zámek Byšice ze 17. stol. podle starého obrazu v liblickém zámku

Historie

V roce 1719 tehdejší panství Byšice získávají Černínové, kteří ho připojují ke svému mělnickému panství. Někdy v této době na přelomu 17. a18. století je přestavěna stará renesanční tvrz na čtyřkřídlou patrovou obdélníkovou budovu, s dvorem uprostřed, v podobě barokního zámečku.

Popis z konce 19. století

Zámek jest pěkné velké stavení jednopatrové s dvojitou střechou mansardskou, opatřenou vížkou. Nad vchodem pod střechou jsou hodiny. Dvůr zámecký v podobě obdélníka má na všech čtyřech stranách v přízemí i v prvním poschodí otevřené loubí. V zámku je kaple zasvěcené P. Marii. O Božím Těle po vykonaném průvodu církevním bývá zde uschována svátost oltářní a bývá odpoledne přenesena v slavném průvodu do kostela byšického. Ostatně bývají málokdy služby Boží slouženy. U zámku prostírá se rozsáhlá zahrada. V zámku bydlí knížecí úřednictvo a služebnictvo hospodářské a cukrovarské. Hospodářští úředníci jsou Antonín Rokos, správce a Jan Fabián, adjunkt.[1]

Historický vývoj v 18. a 19.st.

Zámek podle zachovaného obrazu v liblickém zámku byl dosti výstavní.

V průběhu 18. století byly zámecké prostory, park a zahrada přepracovány do rokokového slohu. Průchod z prostorného nádvoří vedl do parku se sallou terrenou s bohatou štukovou výzdobou a umělými krápníky

Od druhé poloviny 19. století nebyl zámek trvale obýván. Sloužil pouze jako letovisko a byl stále více přizpůsobován zemědělským účelům mělnického velkostatku a postupně byl těmto účelům zcela přizpůsoben.

Na konci 20. století

Od roku 1945 se stav zámku neustále zhoršuje. Stav se nezlepšil ani po roce 1972, kdy byl zámek v majetku ČSAV, která ale zámek zcela zdevastovala a v současné době je v katastrofálním stavu[2]. Ani doba nedávná zámku nepřála předchozím majitelem, kterým se stal soukromý podnikatel. Celý areál je silně zchátraný a některé jeho části jsou vážně poškozeny. Hlavní zámecká budova byla v minulosti zajištěna a zachráněna před úplným zničením provizorní plechovou krytinou střechy. Od té doby ale není objekt v podstatě udržován. Nedávné provizorní zajištění zabraňuje naprostému zničení památky, ale stav zůstává kritický.[3] Stav zámku se za dobu vlastnictví předchozího majitele nelepšil.

V roce 2016 dostal zámek nového majitele, který zámek chce zachránit. Opravy již začaly. Celková rekonstrukce se odhaduje na několik let.[4]

Reference

  1. BÖHM, Ludvík. Královské věnné město Mělník a okres Mělnický. 1. vyd. Mělník: [s.n.], 1892. 872 s. S. 487. 
  2. zámek Byšice. www.stredoceske-zamky.cz [online]. [cit. 2017-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-30. 
  3. Národní památkový ústav - Seznam ohrožených nemovitých památek. www.npu.cz [online]. [cit. 2017-04-12]. Dostupné online. 
  4. O postupu zajišťovacích prací informuje webová stránka http://www.zamekbysice.cz/.

Externí odkazy

Zdroj