Budkovany

Budkovany
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakter zaniklá vesnice
Obec Jedovnice
Okres Blansko
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice 49°19′46″ s. š., 16°46′21″ v. d.
Budkovany
Budkovany
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budkovany je středověká vesnice na katastrálním území obce Jedovnice v okrese Blansko. Nacházela se asi 2 km jižně od Jedovnic, na mírném svahu u rybníka Budkovan. Přesná lokalizace byla určena archeologickým průzkumem, který zde probíhal od poloviny 20. století. Vesnice je naposledy zmíněna v písemných pramenech v 15. století, kdy byla uváděna jako pustá.[1][2]

Historie

Budkovany vznikly jako součást kolonizačního úsilí Holštejnského panství ve druhé polovině 13. století, pravděpodobně za vlády Bohuše z Holštejna nebo Hartmana z Ceblovic. První písemná zmínka pochází z roku 1371, kdy jsou v zemských deskách uvedeny pod počeštěným názvem Budkovany.[1] Archeologické nálezy keramiky s tuhovou polevou dokládají existenci osady již v poslední třetině 13. století.[3] K zániku vsi došlo mezi lety 1437–1464, pravděpodobně v důsledku husitských válek. Analýza přepálené mazanice ukazuje, že ves vyhořela během vojenských operací, pravděpodobně při tažení husitských nebo katolických vojsk regionem.[4] Definitivní ztrátu významu dokládá zápis z roku 1464, kdy Vok V. z Holštejna prodal pusté Budkovany Smilovi z Loděnice.[3]

Archeologický výzkum

Systematický průzkum lokality provedl Ervín Černý v 60. letech 20. století. Vesnice se rozkládala na ploše 300 metrů podél západního břehu rybníka Budkovan. Jádro osady tvořily dvě části: jižní segment u lesního okraje s relikty kolonizačního dvorce (čtverec 6×6 m) a severní skupina čtyř roubených obytných staveb u hráze.[3] Mezi nimi se rozprostírala plužina o rozloze 270 hektarů s vějířovitým uspořádáním polí. Parcely dlouhé 600–1300 metrů využívaly schodkovité terasy k obdělávání železitých pískovcových půd.[3] Mezi klíčové nálezy patří kovářské strusky dokládající řemeslnou výrobu a studní roubení u severních reliktů. Pylové analýzy odhalily pěstování pšenice, žita a pohanky.[3]

Hospodářský význam

Ekonomika vsi kombinovala chov kaprů v rybníku Budkovan (3,2 ha) s těžbou železitého pískovce pro stavební účely. V jižním svahu se dochovaly lomové stěny vysoké až 4 metry.[3] Lněnou produkci potvrzují nálezy tkalcovských závaží, zatímco vřeténka svědčí o domácím předení.[3]

Současný stav

Lokalita je od roku 1992 součástí Přírodního parku Rakovecké údolí. LIDARový průzkum (2020) odhalil dochované terénní relikty včetně středověké komunikace k dvorci Dvořec.[1] Místo je chráněno jako kulturní památka, ale zvýšená návštěvnost představuje riziko eroze.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Budkovany – zaniklá středověká vesnice [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ Zaniklá středověká osada Budkovany [online]. Spolek přátel historie Holštejnska [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g KOLOMAZNÍČEK, Václav. Zaniklé středověké osady na Holštejnském panství. Olomouc: Univerzita Palackého, 2017. Dostupné online. S. 14. 
  4. ↑ a b Toulky Rakoveckým údolím [online]. Alena Ilčík [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 

Literatura

  • ČERNÝ, Ervín. Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1992. ISBN 80-85048-40-X. S. 37–39. 
  • NEKUDA, Vladimír. Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno: Blok, 1961. S. 112–114. 

Externí odkazy

Zdroj