Brádlerovy boudy

Brádlerovy boudy
	osada na staré fotografii
Lokalita
Charakter	osada
Obec	Špindlerův Mlýn
Okres	Trutnov
Kraj	Královéhradecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°46′4″ s. š., 15°35′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	13 (2021)
Katastrální území	Špindlerův Mlýn
PSČ	543 51
	Brádlerovy boudy
Další údaje
Kód ZSJ	163082
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brádlerovy boudy (německy Bradlerbauden) je základní sídelní jednotka na katastrálním území Špindlerův Mlýn, která je tvořena skupinou horských bud. Nachází se v Krkonoších v nadmořské výšce 1156 m na louce mezi Dvorským potokem a Medvědím potokem pod Martinovou boudou.

Jednotlivé boudy

Osadu tvoří čtyři budovy, z nichž dvě nabízí ubytování^[2]:

hlavní budova č.p. 87 zvaná Severka^[3]^[4] na které je nápis Brádlerovy boudy a také se nazývá Brádlerova chata nebo Brádlerova bouda^[5]^[6]
budova č.p. 88^[7]
budova č.p. 85^[8], která skrývá na stropním trámu letopočet 1637^[9]
Laura č.p. 147 — dříve Lauerova bouda podle Franze Lauera, který ji vlastnil v letech 1942–1944^[3]^[4]

Již v 19. století zanikla Mléčná bouda (německy Molkenbaude), která byla nejvýše položenou a pravděpodobně také nejstarší z Brádlerových bud. Téměř u lesa ji postavil Franz Bradler z Volského dolu. V roce 1827 vyhořela a byla znovu obnovena. V roce 1882 ovšem vyhořela znovu a tentokrát už obnovena nebyla. Do 21. století se dochovaly pouze nepatrné zbytky základů.^[3]

Historie

První zmínka o boudách pochází z roku 1637 a řadí se tak k nejstarším krkonošským boudám. V roce 1912 vyhořely, ovšem ještě ve stejném roce došlo k jejich opětovné výstavbě. Od roku 1914 je vlastnil Johann Hollman, v letech 1938–1945 pak Kamila Hollmannová. Dne 24. září 1938 byla na střeše vztyčena vlajka s hákovým křížem, což po druhé světové válce vedlo k odsunu rodiny Hollmannů. Poté ji vlastnil Československý svaz tělesné výchovy, poválečným správcem Brádlerových bud byl turistický činovník a sokol Josef Richter z Prahy. Na začátku 60. let 20. století byly přejmenovány na Fučíkovy boudy. Po revoluci v roce 1989 došlo k jejich přejmenování zpět na Brádlerovy boudy.^[3]^[4]^[5]

Klub českých turistů na svém webu prezentuje Brádlerovy boudy jako svůj majetek a uvádí, že nájemce má nájemní smlouvu do 1. dubna 2035.^[10]

Dostupnost

Motorovým vozidlem jsou dostupné z údolí Labe po cestě, která v Medvědím kolenu odbočuje ze silnice mezi Špindlerovým Mlýnem a Špindlerovou boudou a pokračuje dále k Martinovce.^[2]

Pěší přístup je možný po turistických trasách: