Brslen

Jak číst taxoboxBrslen
alternativní popis obrázku chybí
Brslen evropský s plody
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád jesencotvaré (Celastrales)
Čeleď jesencovité (Celastraceae)
Rod brslen (Euonymus)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brslen (Euonymus) je rod rostlin z čeledi jesencovitých. Jsou to opadavé nebo stálezelené dřeviny s jednoduchými vstřícnými listy a drobnými květy opylovanými hmyzem. Plodem je tobolka. Rod zahrnuje asi 140 druhů. Je rozšířen v Eurasii a Severní a Střední Americe, okrajově i v severní Africe, Madagaskaru a Austrálii. V České republice rostou dva původní druhy, brslen evropský a brslen bradavičnatý. Stálezelené i opadavé brsleny jsou pěstovány jako okrasné keře. Některé druhy, včetně brslenu evropského, jsou jedovaté.

Popis

Brsleny jsou opadavé nebo stálezelené keře, řidčeji malé stromy nebo i šplhavé keře. Výjimečně mohou některé druhy dosáhnout výšky až 25 metrů. Listy jsou jednoduché, vstřícné (vzácně i střídavé nebo přeslenité), řapíkaté, celokrajné nebo na okraji zubaté či vroubkované, s palisty. Žilnatina je zpeřená. Větévky mají okrouhlý nebo čtyřboký průřez. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné, čtyřčetné nebo pětičetné, uspořádané ve vrcholových nebo úžlabních vrcholících. Kalich i koruna jsou volné, čtyř nebo pětičetné. Koruna je bílá, žlutá, zelenavá, červená nebo purpurová. V květech je přítomný kruhovitý, dužnatý nektáriový disk. Češule chybí. Tyčinek je 4 nebo 5 a jsou přirostlé k okraji nektáriového disku. Semeník je svrchní, srostlý ze 4 nebo 5 plodolistů a se stejným počtem komůrek. Na jeho vrcholu je jediná čnělka zakončená vrcholovou bliznou. V každém plodolistu je po 2 vajíčkách. Plodem je kulovitá až vejcovitá tobolka. Povrch může být hladký, drsný, trnitý, hluboce laločnatý, u některých druhů jsou na plodech podélná křídla. Semena mají žlutý, oranžový nebo červený míšek.[1][2][3]

  • List a květy brslenu evropského
    List a květy brslenu evropského
  • Stromovitý druh Euonymus lucidus
    Stromovitý druh Euonymus lucidus
  • Detail květů brslenu amerického
    Detail květů brslenu amerického
  • Plody brslenu širokolistého
    Plody brslenu širokolistého

Rozšíření

Rod brslen zahrnuje asi 140 druhů. Je zastoupen s rozličnou četností na všech kontinentech s výjimkou Jižní Ameriky. Centrum druhové diverzity je v Číně, odkud je uváděno asi 90 druhů, z toho 50 endemických. V Severní a Střední Americe a Karibiku roste dohromady 9 druhů. Na africké pevnině je rod zastoupen pouze brslenem širokolistým, který přesahuje z Evropy do Maroka a Alžírska. Na Madagaskaru rostou 2 druhy. V Austrálii je rod zastoupen jediným druhem, který se vyskytuje v severovýchodním Queenslandu.[3][4][5]

V České republice je rod zastoupen 2 původními druhy. Brslen evropský je poměrně hojně rozšířen v nižších a středních polohách. Na jižní Moravu zasahuje brslen bradavičnatý. V teplejších oblastech Evropy dále roste brslen širokolistý, v jihovýchodní Evropě brslen nízký.[4][6]

Ekologické interakce

Strakapoud ussurijský pojídající plody brslenu Hamiltonova

Květy brslenů obsahují nektar a opylují je zejména různé mouchy. Semena brslenů rozšiřují ptáci, kteří konzumují míšek. Plody brslenu evropského šíří zejména červenka obecná, v menší míře také kos černý, pěnice černohlavá a drozd zpěvný.[7]

Obsahové látky a jedovatost

Otravy byly zaznamenány zejména po požití plodů brslenu evropského. Hlavními obsahovými látkami jsou kardenolidy (kardioaktivní steroidy digitalisového typu) a řada alkaloidů s dráždivým účinkem na trávicí systém. Alkaloidy jsou obsaženy i v listech. Otravy se projevují zejména dlouhotrvajícím zvracením a vodnatým průjmem. Objevuje se též horečka, halucinace, křeče a kóma, někdy i srdeční arytmie. Léčba spočívá zejména v nitrožilním doplňování tekutin a podávání antiemetika. V brslenu evropském byly zjištěny také triterpenoidy. Rovněž borka brslenu tmavočerveného má projímavý a emetický účinek.[8][9]

Zástupci

  • brslen americký (Euonymus americanus)
  • brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosa)
  • brslen Bungeův (Euonymus bungeanus)
  • brslen červený (Euonymus sanguineus), syn. brslen krvavý
  • brslen evropský (Euonymus europaeus)
  • brslen Fortuneův (Euonymus fortunei)
  • brslen Hamiltonův (Euonymus hamiltonianus)
  • brslen japonský (Euonymus japonicus)
  • brslen korkovitý (Euonymus phellomanus)
  • brslen křídlatý (Euonymus alatus)
  • brslen nízký (Euonymus nanus)
  • brslen obvejčitý (Euonymus obovatus)
  • brslen ostrolistý (Euonymus oxyphyllus)
  • brslen puchýřnatý (Euonymus bullatus)
  • brslen sachalinský (Euonymus sachalinensis)
  • brslen sametový (Euonymus velutinus)
  • brslen Semenovův (Euonymus semenovii)
  • brslen Sieboldův (Euonymus sieboldianus)
  • brslen širokolistý (Euonymus latifolius), syn. brslen širolistý
  • brslen tmavočervený (Euonymus atropurpureus)
  • brslen velkokřídlý (Euonymus macropterus)
  • brslen zploštělý (Euonymus planipes)[10][11]

Význam

Řada druhů je pěstována jako okrasné keře. Ze stálezelených druhů se v různých kultivarech pěstuje zejména brslen Fortuneův a brslen japonský. Z opadavých brslenů se mimo našich domácích druhů pěstuje např. brslen křídlatý s nádherným, ohnivě červeným podzimním zbarvením, dále brslen širokolistý s velkými, křídlatými plody a brslen korkovitý s nápadnými korkovitými lištami na větvích.

Dřevo druhu Euonymus javanicus z jihovýchodní Asie je známo mimořádnou odolností vůči povětrnostním vlivům a narušení hmyzem, je však velmi vzácné.[3] Některé exotické druhy mají význam v domorodé medicíně.[12]

  • Podzimní zbarvení brslenu křídlatého
    Podzimní zbarvení brslenu křídlatého
  • Pestrolistý kultivar brslenu japonského 'Aureo Marginata'
    Pestrolistý kultivar brslenu japonského 'Aureo Marginata'
  • Brslen japonský jako bonsaj
    Brslen japonský jako bonsaj

Odkazy

Reference

  1. ↑ MA, Jin-shuang; FUNSTON, Michele. Flora of China: Euonymus [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ LEVIN, Geoffrey A. Flora of North America: Euonymus [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 6(2). Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1962. (anglicky) 
  4. ↑ a b Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 5. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0. 
  7. ↑ SNOW, Barbara; DAVID, Snow. Birds and berries. [s.l.]: T & AD Poyser, 1998. ISBN 978-1-4081-3822-9. (anglicky) 
  8. ↑ NELSON, L.S. et al. Handbook of Poisonous and Injurious Plants. New York: Springer, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0387-31268-2. (anglicky) 
  9. ↑ KNIGHT, Anthony P. A guide to poisonous house and garden plants. [s.l.]: CRC Press, 2006. (anglicky) 
  10. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  11. ↑ Dendrologie online [online]. Dostupné online. 
  12. ↑ KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj