Brenná (Polsko)

Brenná
Brenna
Pohled na Brennou
Pohled na Brennou
Poloha
Souřadnice 49°43′29″ s. š., 18°54′10″ v. d.
Stát PolskoPolsko Polsko
Vojvodství Slezské
Okres Těšín
Gmina Brenná
Brenná
Brenná
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 78,3 km²
Počet obyvatel 6 134 (2016)
Hustota zalidnění 78,3 obyv./km²
Etnické složení Poláci, Slezané
Náboženské složení římští katolíci, luteráni
Správa
Starosta Jerzy Pilch
Telefonní předvolba 33
PSČ 43-438
Označení vozidel SCI
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brenná[1][2][3][4] (polsky Brenna) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín. Leží na území Těšínského Slezska v údolí Brennice (přítok Visly) a je obklopena vrcholy Slezských Beskyd. Je sídlem gminy Brenná, která zahrnuje také Malé a Velké Hůrky. V květnu 2016 obec čítala 6 134 obyvatel a měla rozlohu 78,3 km². Část katastru vesnice se nachází v krajinném parku Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiego.

Další informace

Centrum obce se rozkládá na středním toku Brennice mezi Malinou (579 m) a pásmem Blatného (917 m). Kromě něj Brennou tvoří osady:

  • Buková (Bukowa) na horním toku Brennice
  • Spálená (Spalona) na dolním toku Brennice
  • Hołcyna podél stejnojmenného přítoku Brennice
  • Lesnice (Leśnica) podél stejnojmenného přítoku Brennice

Většinu území obce pokrývají horské lesy, vesnice je obklopena horami ze tří stran. K Brenné patří mimo jiné východní svahy Rovnice a okolí Klimczoku. Hranice obce sahají až k Salmopolskému průsmyku. Vesnice tím pádem hraničí přímo s Vislou, Ustroní, Szczyrkem a Bílskem-Bělou, jediná příjezdová silnice však vede přes Velké Hůrky ze Skočova.

První zmínka o obci pochází z roku 1490, kdy zde těšínský kníže Kazimír II. založil skelnou huť. Další vývoj vesnice je spjat s valašskou kolonizací v 16. a 17. století. Až do konce první světové války byla Brenná majetkem Těšínské komory. V roce 1920 byla rozhodnutím Konference velvyslanců připojena k Polsku. Od konce ledna do dubna 1945 probíhaly kolem Brenné dlouhé boje mezi německou a sovětskou armádou.

Život a hospodářství soudobé Brenné souvisí především s cestovním ruchem, jedná se o populární východisko do Beskyd a letovisko s 3 000 lůžek v hotelech, penzionech a jiných ubytovacích zařízeních.

Z Brenné pochází Zbigniew Czendlik.


Odkazy

Reference

  1. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 880. 
  2. ↑ Ottův slovník naučný, 4. Bianchi-Giovini - bžunda, s. 636
  3. ↑ Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
  4. ↑ DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 22. 

Literatura

  • BARAŃSKI, Mirosław. Beskid Śląski. Przewodnik. Pruszków: Rewasz, 2007. ISBN 978-83-89188-71-7. (polsky) 
  • ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky) 

Externí odkazy

Zdroj