Branko Mamula
| Branko Mamula | |
|---|---|
 | |
| 4. svazový sekretář lidové obrany SFRJ | |
|
Ve funkci: 5. května 1982 – 15. května 1988 | |
| Předchůdce | Nikola Ljubičić |
| Nástupce | Veljko Kadijević |
| 9. náčelník štábu Jugoslávské lidové armády | |
|
Ve funkci: 10. července 1979 – 5. května 1982 | |
| Předchůdce | Stane Potočar |
| Nástupce | Petar Gračanin |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Svaz komunistů Jugoslávie |
| Vojenská služba | |
| Složka | Jugoslávská lidová armáda |
| Doba služby | 1941–1988 |
| Hodnost | admirál loďstva |
| Narození |
30. května 1921  Slavsko Polje, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
|
| Úmrtí |
19. října 2021 (ve věku 100 let)  Tivat, Černá Hora
|
| Profese | důstojník, politik a admirál |
| Ocenění | Řád hrdiny socialistické práce Řád jugoslávské hvězdy Řád lidové armády Order of military merits Order of Gorkha Dakshina Bahu … více na Wikidatech |
| Commons | Branko Mamula |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Branko Mamula (v srbské cyrilici Бранко Мамула; 30. května 1921 Vrginmost – 19. října 2021 Tivat) byl admirál loďstva, náčelník štábu Jugoslávské lidové armády (1979–1982) a svazový sekretář lidové obrany SFRJ (1982–1988, víceméně funkce ministra obrany).[1]
Život
Mamula je svým etnickým původem chorvatský Srb; během prvních fází partyzánského boje se přidal ke komunistům. Později působil v jugoslávské armádě jako politický komisař, ještě později zastával různé posty v námořnictvu. V letech 1979–1982 byl náčelníkem generálního štábu Jugoslávské lidové armády, v letech 1983–1988 pak zastával funkci svazového sekretáře lidové obrany. Poté byl penzionován a až do občanské války v Chorvatsku žil ve své vile v Opatiji, později se přestěhoval do Kotoru v Černé Hoře. I po uplynutí své funkce patřil k vlivným osobám v jugoslávské armádě. V roce 1991 ostře odmítl vznik samostatného Chorvatska,[1] přesněji vzato jakýchkoliv nových států na území Jugoslávie, které by byly konstituovány na národnostním základě. V roce 2000 vydal knihu Slučaj Jugoslavija (Případ Jugoslávie).
Od roku 2007 žil v Tivatu v Černé Hoře. V květnu 2021 srbský tisk vzpomenul admirálovy sté narozeniny.[2] Zemřel v Tivatu 19. října 2021.[3]
Vyznamenání
Jugoslávská vyznamenání
-
Řád hrdiny socialistické práce
-
Řád jugoslávské hvězdy
-
Řád bratrství a jednoty
-
Řád lidové armády I. třídy – udělen dvakrát -
Řád lidové armády II. třídy -
Řád za vojenské zásluhy I. třídy -
Řád za vojenské zásluhy II. třídy -
Řád za zásluhy o národ II. třídy -
Řád za statečnost – udělen dvakrát -
Řád partyzánské hvězdy III. třídy -
Řád práce II. třídy -
Pamětní medaile partyzánů roku 1941
Zahraniční vyznamenání
-
velkodůstojník Řádu čestné legie – Francie -
Partyzánský kříž – Polsko -
velkokomtur Řádu cti – Řecko
Reference
- ↑ a b Článek o Mamulovi na stránkách chorvatských novin Slobodna Dalmacija (chorvatsky)
- ↑ LUKOVIĆ, Siniša. Stoti rođendan Branka Mamule: Jedan od posljednjih svjedoka stvaranja i uništenja Titove Jugoslavije. Vijesti [online]. 2021-05-30 [cit. 2021-10-20]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ LUKOVIĆ, Siniša. Preminuo admiral flote Branko Mamula. Vijesti [online]. 2021-10-20 [cit. 2021-10-20]. Dostupné online. (srbsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Branko Mamula na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Branko Mamula
