Borský vrch

Borský vrch
Vrcholový kámen na Borském vrchu
Vrcholový kámen na Borském vrchu
Vrchol 446 m n. m.
Poloha
Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Pohoří Ralská pahorkatina / Zákupská pahorkatina / Cvikovská pahorkatina / Sloupská vrchovina / Svorská část[1]
Souřadnice 50°45′54″ s. š., 14°33′39″ v. d.
Borský vrch
Borský vrch
Hornina čedič
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borský vrch je zcela zalesněný kopec na severovýchodním okraji Nového Boru, na katastrálním území jeho čtvrti Arnultovice. Dosahuje výšky 446 m n. m., oproti městu je jeho vrchol o 60 metrů výše. Vrchol je přístupný po neznačených lesních pěšinách, rozhledu brání hustá zeleň.

Popis

Nevysoký čedičový kopec je plně zalesněný listnatými stromy. Nižší partie jsou zčásti zastavěné rodinnými domky.

Hranice mezi Lužickými horami a nižší Ralskou pahorkatinou je na linii Nový Bor a Svor, hranice mezi Českým středohořím a Lužickými horami je vedena po linii Nový Bor, Prysk, Česká Kamenice.[2] Nový Bor je tedy na rozhraní Lužických hor, Českého středohoří a Ralské pahorkatiny, v severní části okresu Česká Lípa.

Historie

Kopec vystřídal řadu různých jmen, Revírníkův, Městský, Velíškův i jiné. Na sklonku 19. století byly na okrajích lesa lavičky s výhledem na město. V roce 1920 kopec koupilo město a zřídilo zde lesopark. Po roce 1945 postupně lesopark i lavičky zanikly.

Přístup

Zhruba 250 metrů od vrcholu pod jihovýchodním svahem vede Liberecká ulice, která je zároveň silnicí 268. Odtud lze jít nahoru pěšinou, případně využít Vančurovu ulici na jihozápadní straně (směr k zastavěné čtvrti Arnultovice), z níž jsou vedeny další cesty k vrcholu. Žádná z nich není značená či upravená. Od středu města je vrchol vzdálený necelý 1 km a silnice na něj nevede. Pod severozápadním svahem vede železniční Trať 080 z Nového Boru severním směrem.[3]

Borský vrch od středu Nového Boru

Odkazy

Reference

  1. ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  2. ↑ HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Všeobecná část - Povrch, s. 16. 
  3. ↑ Mapa Lužické hory č.14. Praha: Trasa, 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3. 

Externí odkazy

Zdroj