Borovsk

Borovsk
Боровск
Borovsk – znak
znak
Borovsk – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 139[1]  m n. m.
Časové pásmo UTC+3[2]
Stát RuskoRusko Rusko
Federální okruh Centrální
Oblast Kalužská
Borovsk na mapě
Kalužská oblast na mapě Ruska
Borovsk
Borovsk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 10 km²
Počet obyvatel 12 283 (2010[3])
Hustota zalidnění 1 228,3 obyv./km²
Správa
Vznik 1358
Oficiální web www.borovsk.org
Telefonní předvolba +7 (48438)
PSČ 249010
Označení vozidel 40
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borovsk (rusky Боровск) je město v Kalužské oblasti Ruské federace, kde leží na řece Protvě u hranice s Moskevskou oblastí a ve vzdálenosti zhruba sto kilometrů na jihozápad od Moskvy.

Má přes dvanáct tisíc obyvatel.

Historie

První zmínku o městě obsahuje listina velkoknížete Ivana II. z roku 1358. Rovněž keramika nalezená na borovském hradišti se datuje do dřívější doby (XI.–XIII. století), což svědčí o existenci zdejšího dávného osídlení. Archeologické vykopávky a průzkumy současného Borovska (2003) také ukazují, že ve XIII. až XIV. století se na levém a pravém břehu řeky Protva rozkládaly dvě osady ve vzdálenosti 500–800 metrů od sebe. Kolem roku 1378 Dmitrij Donský daroval Borovsk s několika farnostmi knížeti Vladimíru Chrabrému, a tak se město stalo jedním z center Serpuchovského knížectví, které existovalo až do třetí čtvrtiny XV. století.

V polovině XV. století založil svatý Pafnucius Borovský na kraji města významné kulturně náboženské centrum Moskevského knížectví – Pafnutěvo-borovský klášter. V roce 1480 Ivan III. poblíž města shromažďoval svoje vojska k boji s Hordou.

V XVII. století byl Borovsk dějištěm tragédie starověrců. Byl sem vyhoštěn protopop Avvakum a do borovského vězení byly uvrženy jeho spojenkyně - bojarka Morozová a její sestra kněžna Urusová, a tam také vyčerpáním obě zemřely.

Roku 1776 byl zřízen borovský újezd, který se později stal součástí Kalužské gubernie a v roce 1777 dostalo město znak.

Během Vlastenecké války bylo město a klášter vypáleny a vypleněny Francouzi. V květnu 1857 město opět postihl požár, při kterém vyhořelo 150 domů, 200 obchodů a několik kostelů.

V letech 1880 až 1891 v Borovsku žil a působil jako učitel Konstantin Ciolkovskij. Přibližně ve stejnou dobu zde žil učitel a náboženský myslitel Nikolaj Fjodorov.

Od roku 1929 je město střediskem Borovského rajónu Kalužského okruhu Moskevské oblasti (od roku 1944 Kalužské oblasti).

Rodáci

Zajímavosti

  • Pafnutěvo-borovský klášter – soubor architektonických památek v dávné doby (XVI.–XVII. století).
  • Kostel svatých Borise a Gleba – kostel postavený v roce 1704, zvonice z roku 1819.
  • Pamětní kaple na domnělém místě věznění a smrti bojarky Morozové a kněžny Urusové.
  • Památník Ciolkovského – muzeum Ciolkovského v jeho bývalém bytě.
  • Velké množství chrámů v Borovsku a okolí – jak restaurovaných, tak neopravených.
  • Všeruský vědecko-výzkumný ústav fyziologie, biochemie a výživy hospodářských zvířat, známý výzkumem v oblasti výživy, biotechnologií, mikroorganismů, buněčného a genetického inženýrství.

Odkazy

Reference

  1. Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010 [cit. 2012-03-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  3. Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-03. (rusky) 

Externí odkazy

Zdroj