Boršice u Blatnice

Boršice u Blatnice
Boršice u Blatnice
Boršice u Blatnice
Znak obce Boršice u BlatniceVlajka obce Boršice u Blatnice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Uherské Hradiště
Obec s rozšířenou působností Uherské Hradiště
(správní obvod)
Okres Uherské Hradiště
Kraj Zlínský
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 808 (2023)[1]
Rozloha 11,62 km²[2]
Katastrální území Boršice u Blatnice
Nadmořská výška 298 m n. m.
PSČ 687 63
Počet domů 323 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Boršice u Blatnice 157
687 63 Boršice u Blatnice
borsice.blatnice@tiscali.cz
Starosta Bohuslav Vávra
Oficiální web: www.obecborsiceublatnice.cz
Boršice u Blatnice
Boršice u Blatnice
Další údaje
Kód obce 592056
Kód části obce 7978
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boršice u Blatnice (německy Borschitz) je obec v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. V obci žije 808[1] obyvatel.

Poloha

Jedná se vinařskou obec ve vinařské oblasti Morava, podoblasti Slovácké (viniční tratě Cerekve, Jasenová, Molvy, Rovně, Zábřeží, Za hájem), leží u Blatnice v údolí Boršického potoka, částečně na území CHKO Bílé Karpaty asi 16 km jihovýchodně od Uherského Hradiště. Obcí prochází vinařská stezka Strážnická. Sousedními obcemi sídla jsou Slavkov, Dolní Němčí, Hluk, Suchov, Blatnička a Velká nad Veličkou. Jedná se o vinařskou obec ve vinařské oblasti Morava, podoblasti Slovácké (viniční tratě Cerekve, Jasenová, Molvy, Rovně, Zábřeží, Za hájem).

Průmysl v obci

V obci se nachází provozovna společnosti ŽUFÁNEK s.r.o. - rodinný ovocný lihovar, kde se vyrábějí destiláty.

Doprava

Vesnici prochází silnice I. třídy I/54.

Název

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Boršici odvozené od osobního jména Boreš, které bylo domáckou podobou některého jména začínajícího na Bor- (Bořihněv, Bořivoj, Bořislav apod.). Nositelem jména byl Boreš z Rýzmburka, který místní krajinu kolonizoval. Význam místního jména byl "Boršovi lidé".[4]

Historie

Boršice jsou poprvé připomínány v roce 1283. Jejich název souvisí s Boršem z Rýzmburka.[zdroj?] V roce 1348 se připomíná Ronovec z Boršova a roku 1365 Ronovec a Jiří, bratři z Boršic.[5] V roce 1378 zde stávala tvrz, kterou pobořili husité stejně jako kostely v Polešovicích a Boršicích, jak uvádí dolnokounický probošt ve zprávě papeži z roku 1453.[6] Jiří z Boršic, zvaný Hromada (†1473), byl ve službách krále Vladislava Jagellonského, jeho potomek Zikmund z Boršic byl k roku 1523 dvořanem krále Ludvíka Jagellonského.[5] V letech 1663 a 1683 byla obec vypálena Turky.

Památky

Dominantou obce je pozdně barokní kostel sv. Kateřiny, který byl na středověkých základech postaven v roce 1788. Svaté Kateřině, patronce obce jsou rovněž zasvěcena kamenná boží muka z 18. století při silnici do Blatnice. V letech 1727–33 zde kantor Martin Pomykal psal a maloval tzv. boršický kancionál, vzácný doklad o vývoji moravské národní ornamentiky.

Galerie

Osobnosti

  • Anežka Gorlová, pracovnice obuvnických, zemědělských, železárenských a strojních závodů, sběratelka a upravovatelka lidových písní, tvůrkyně uměleckých výšivek a předmětů, prozaička, knihovnice
  • Vincent Plesnivý, akademický malíř
  • Josef Hala, učitel, malíř a grafik

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 95, 96, 67.
  5. a b Monasterium.net, listiny online
  6. Monasterium.net, listina online

Literatura

  • NEKUDA, Vladimír; JANÁK, Jan; MICHNA, Pavel. Uherskohradišťsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 1992. 855 s. ISBN 80-85048-39-6. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj