Bombardování čínského velvyslanectví v Bělehradě

Protiamerické demonstrace v Nankingu v roce 1999
Americká vlajka stažená na půl žerdi na americkém velvyslanectví v Hongkongu, výraz úcty k obětem bombardování

Dne 7. května 1999 došlo během bombardování Jugoslávie ze strany NATO k zasažení čínské ambasády v Bělehradě, při kterém zahynuli tři čínští novináři. Americké letouny F-117 vypálily rakety okolo půlnoci středoevropského času. Cílem byla budova v Novém Bělehradě, v bloku 11A s adresou Bulevar Umetnosti 2.

Průběh

Bombardování si vyžádalo 3 mrtvé a 20 zraněných.[1][2][3]

Ambasáda byla zasažena celkem třemi raketam. První dvě zasáhly přízemí, resp. 1. patro jižní fasády budovy, třetí zasáhla západní stranu ambasády. Kromě hlavní budovy byly poškozeny i hospodářské objekty v areálu ambasády a některé sousedící objekty bloku 11A, např. budova společnosti Energoprojekt a nedaleké kancelářské budovy.

Reakce

Spojené státy americké a NATO se za tento útok Číně později omluvili[4] s tím, že od CIA obdržely neaktuální mapy.[5] Toto zdůvodnění však odmítl britský deník The Observer a také dánský Politiken, podle kterých bylo bombardování ambasády záměrné, jelikož se NATO domnívalo, že budova je využívána jako radiostanice jugoslávské armády. V amerických zdrojích byl objekt označován za skladiště jugoslávských úřadů, kde se měly nacházet zbraně. Za vhodný útok byl objekt vybrán v březnu 1999; podle dostupných map (vydaných v letech 1989, 1996 a 1997) Američanům nic nenaznačovalo, že se na místě nachází sídlo diplomatické mise.[6] Přestože si Američané byli vědomi, že v roce 1996 začala ambasáda ČLR sídlit na nové adrese, neuvedli do databáze adresu nového objektu.

Následující den na žádost čínské strany zasedala Rada bezpečnosti OSN. Čínský představitel v New Yorku útok odsoudil jako porušení suverenity Číny a útok na mezinárodní vztahy. Čínští političtí představitelé útok odsoudili jako válečný zločin. Čínská státní televize označila útok jako barbarský akt a hrubé porušení čínské státní suverenity.

Útok na čínskou ambasádu a smrt tří novinářů vyvolaly v Pekingu demonstrace proti NATO a po zbytek roku 1999 celkové zhoršení americko-čínských vztahů. V Pekingu protestovalo sto tisíc lidí.[7] Protesty proti USA se konaly také i v dalších městech, např. v Kodani, Singapuru, Islamabádu, či Tel Avivu.[5] Spojené státy se rozhodly vyplatit odškodnění ve výši 4,5 milionů tehdejších USD.[8]

Reference

  1. ↑ V Číně pokračují manifestace proti NATO. iDNES.cz [online]. 1999-05-09 [cit. 2023-03-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ Lidé v Asii protestovali proti bombardování. iDNES.cz [online]. 1999-05-10 [cit. 2023-03-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ Velvyslanec USA v Číně se dostal z budovy úřadu. iDNES.cz [online]. 1999-05-12 [cit. 2023-03-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ Článek na portálu novosti.rs (srbsky)
  5. ↑ a b Článek na portálu rts.rs (srbsky)
  6. ↑ [ Tisková zpráva CIA k útoku (anglicky). www.cia.gov [online]. [cit. 2018-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-29.  Tisková zpráva CIA k útoku (anglicky)]
  7. ↑ Článek na portálu bbc.co.uk (anglicky)
  8. ↑ Článek na portálu idnes.cz (česky)

Externí odkazy

Zdroj