Bohuslav V. ze Švamberka

Bohuslav ze Švamberka
Erb pánů ze Švamberka používaný do roku 1484
Erb pánů ze Švamberka používaný do roku 1484
Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci:
1390 – 1402
Panovník Václav IV.
Předchůdce Hynek Berka z Dubé a z Hohenštejna
Nástupce Hynek Berka z Dubé a z Hohenštejna (podruhé)
Narození 14. století
Úmrtí 1401
Choť Anna Krušinová z Lichtenburka
Rodiče Bohuslav III. ze Švamberka
Děti Bohuslav VI. ze Švamberka
Hynek Krušina ze Švamberka
Příbuzní Bohuslav IV. ze Švamberka[1], Jan I. ze Švamberka na Boru[1] a Ratmír ze Švamberka na Poříčí a Mešně[1] (sourozenci)
Sídlo Švamberk
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohuslav V. ze Švamberka († okolo 1401?) byl český šlechtic z rodu pánů ze Švamberka.

Rodina

Bohuslavovými rodiči byli Bohuslav III. ze Švamberka, který zemřel někdy na přelomu let 1379 a 1380,[2] a Anna z Dubé.[3] Ti měli další tři syny: Ratmíra V. (Racka), Buška (Bohuslava IV.) a Jana.[4]

Bohuslav měl tři syny: Bohuslava a Hynka Krušinu a Jana, jejichž poručníkem se stal Bohuslavův bratr Jan ze Švamberka,[5] který se roku 1397 vzdal církevní kariéry.[2] Není jisté, kdy Bohuslav V. zemřel. Uvádí se doba okolo roku 1400,[4] 1401[3] a 1402.[2]

Kariéra

Bohuslav zastával mezi lety 1390–1402 (1390–1398[3]) úřad nejvyššího zemského sudího. Koncem čtrnáctého století patřil s bratrem Buškem ke šlechticům, kteří se postavili proti králi Václavovi IV. Roku 1394 dobyli Toužim a v dubnu 1395 se přidali k panské jednotě. V blízkosti Tachova zajali poselstvo, které cestovalo od panovníka do Štrasburku. Za vězněné posly muselo být zaplaceno výkupné, ale jeden z nich ve vězení zemřel.[2]

Reference

  1. ↑ a b c Jiří Jánský: Páni ze Švamberka. 2020. ISBN 978-80-87316-96-2.
  2. ↑ a b c d NOVOBILSKÝ, Milan; ROŽMBERSKÝ, Petr. Hrad Krasíkov neboli Švamberk. Plzeň: Nadace České hrady, 1997. 44 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 13). S. 11. Dále jen Novobilský, Rožmberský (1997). 
  3. ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Krasíkov hrad, s. 42–43. 
  4. ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 462. 
  5. ↑ Novobilský, Rožmberský (1997), s. 12.

Zdroj