Bohuslav Rieger

prof. JUDr. Bohuslav Rieger
Děkan Právnické fakulty UK
Ve funkci:
1900 – 1901
Předchůdce Jiří Pražák
Nástupce Kamil Henner
Narození 5. října 1857
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 25. května 1907 (ve věku 49 let) nebo 29. května 1907 (ve věku 49 let)
Poučník u Karlštejna
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Vyšehradský hřbitov
Choť
  • Marie Červinková
Rodiče
Děti
Příbuzní Marie Červinková-Riegrová a Libuše Bráfová (sourozenci)
Ladislav Svante Rieger a Věra Macháčková-Riegerová (vnoučata)
Profese pedagog a právník
Commons Bohuslav Rieger
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohuslav „Bohuš“ Rieger (5. října 1857 Praha[1] – 29. května 1907 Poučník u Karlštejna[2]) byl český právník a profesor rakouských říšských dějin na české právnické fakultě v Praze.

Život

Narodil se jako jediný syn Františka Ladislava Riegera a jeho ženy Marie, dcery Františka Palackého. (Po otci mohl později užívat titul svobodného pána, po rodičích zdědil statek Maleč.) Po právnických studiích se nejdříve roku 1889 habilitoval v oboru dějin a teorie veřejného práva, roku 1893 byl jmenován mimořádným a v roce 1899 řádným profesorem rakouských říšských dějin. Publikoval práce z dějin práva a správy, zejména jsou důležité příspěvky k české samosprávě. Podílel se také na založení Sborníku věd právních a státních.[3]

Rodinný život

Dne 19. srpna 1889 se v Berouně oženil s Marii Červinkovou (1855–1895).[4] Manželé Riegerovi měli tři děti. Manželka Marie zemřela krátce po narození třetího syna.[5] Nejstarší syn Ladislav Ratibor (1890–1958) byl filosofem a profesorem na Karlově univerzitě. Prostřední Václav Jiří (1892–1915) zemřel velmi mladý. Nejmladší Bohuslav (1895–1976) působil za 1. republiky jako diplomat, hospodařil na panství Maleč a v září 1939 podepsal Národnostní prohlášení české šlechty.

Bratr manželky Marie Václav Červinka byl manželem sestry Bohuslava Riegera Marie; dalšími bratry byli spisovatel Otakar Červinka, generál Jaroslav Červinka a básník Miloš Červinka.[6][7]

Bibliografie

  • Zřízení krajské v Čechách, I–II, 1889–1893
  • O poměru českých stavů k reformám poddanským za Marie Terezie, 1892
  • Ústava Rakouska dle Františka Palackého v l. 1848-49, 1898
  • O rakousko-uherském vyrovnání r. 1867 s přehledem vývoje do r. 1899, 1903
  • Drobné spisy Bohuše svob. pána Riegra, 1914–1915 (uspořádal Karel Kadlec)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Panny Marie Sněžné, sign. PMS Z5, s. 41
  3. ↑ URFUS, Valentin, a kol. Dějiny Univerzity Karlovy III. Praha: Univerzita Karlova, 1997. ISBN 80-7184-320-2. S. 227. 
  4. ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2023-01-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ Soupis pražských obyvatel, Rieger Bohuslav
  6. ↑ Archivovaná kopie. www.malec.cz [online]. [cit. 2013-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-31. 
  7. ↑ http://www.kpp.iipardubice.cz/stranky/cti-zpravy.php?id=QENERAL_JAROSLAV_CERVINKA[nedostupný zdroj]

Literatura

  • KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: Od počátku národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 3. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-402-2. S. 426–428. 

Externí odkazy

Zdroj