Bohol
| Bohol | |
|---|---|
 satelitní snímek ostrova
| |
 | |
| Souostroví | Visayské ostrovy |
| Stát |
 Filipíny
|
| Topografie | |
| Rozloha | 4 821 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 9°53′ s. š., 124°13′ v. d. |
| Délka pobřeží | 261 km |
| Nejvyšší vrchol | Mayana (870 m n. m.) |
| Osídlení | |
| Počet obyvatel | přibližně 1,39 milionu[1] |
| Největší sídlo | Tagbilaran |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bohol je název ostrova, který je součástí Visajského souostroví v jiho-centrální části Filipínské republiky. Stejnojmenná provincie Bohol (v cebuánštině Lalawigan sa Bohol; v tagalogu Lalawigan ng Bohol) sestává z toho ostrova a dalších 75 menších okolních ostrůvků (mimo jiné Panglao, Lapinig). Se svojí rozlohou 4821 km² je Bohol desátý největší filipínský ostrov. Správním střediskem provincie a největším městem je Tagbilaran. Počet jejích obyvatel je přibližně 1,39 milionu[1].
Historie
16. března 1565 dorazily na ostrov lodě španělských objevitelů a conquistadorů v čele s Miguelem Lópezem de Legazpi. Domorodé obyvatelstvo bylo přátelské a tak si de Legazpi s náčelníkem Datu Sikatunou připil z poháru vína a krve, jako znamení přátelství mezi dvěma národy.[2] Rok 1565 je počátkem španělské kolonizace Filipín. Na začátku 17. století začali jezuité evangelizovat zdejší obyvatelstvo. Během španělské nadvlády proběhly na ostrově dvě významnější revolty. Povstání Tamblot se odehrálo v roce 1621 a 1622. Rebelie Dagohoy (1744–1829) je považována za nejdelší ve filipínské historii.[3]
Stejně jako zbytek souostroví byl Bohol mezi roky 1900 a 1942 americkou kolonií. Mezi roky 1942 a 1945 byl pod kontrolou Japonska a od 1946 součástí nezávislých Filipín.
Přírodní podmínky
Na západ od Boholu se rozkládá ostrov Cebu, na severovýchodě Leyte, jihozápadně Siquijor, jižně pak Mindanao. Nejbližší vodní plochy okolo ostrova jsou Boholské a Camotské moře a průliv Cebu.[4] Nejvyšším bodem ostrova je vrchol Mayana o nadmořské výšce 870 m n. m. Ve vnitrozemí ostrova se nacházejí Čokoládové vrchy – kuželovité vápencové kopce, jejichž svahy jsou porostlé trsy tvrdé trávy, které v období sucha od února do května tak vyschnou, že se kopce zbarví do čokoládově hnědé. Po přívalech vydatných tropických dešťů se kopce opět zazelenají. Klima na Boholu je převážně suché; největší srážky jsou mezi měsíci červen a říjen. Vnitrozemí je chladnější než pobřeží ostrova.[5]
Administrativní správa
Z administrativního hlediska je provincie Bohol součástí regionu Střední Visayské ostrovy. Sestává z 47 obcí a jednoho města:[6]
- Tagbilaran (město)
- Alburquerque
- Alicia
- Anda
- Antequera
- Baclayon
- Balilihan
- Batuan
- Bien Unido
- Bilar
- Buenavista
- Calape
- Candijay
- Carmen
- Catigbian
- Clarin
- Corella
- Cortes
- Dagohoy
- Danao
- Dauis
- Dimiao
- Duero
- Garcia Hernandez
- Guindulman
- Inabanga
- Jagna
- Jetafe
- Lila
- Loay
- Loboc
- Loon
- Mabini
- Maribojoc
- Panglao
- Pilar
- Pres. Carlos P. Garcia
- Sagbayan
- San Isidro
- San Miguel
- Sevilla
- Sierra Bullones
- Sikatuna
- Talibon
- Trinidad
- Tubigon
- Ubay
Fotogalerie
-
-
-
řeka Loboc -
-
Tagbilaran
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohol na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ a b 2020 census of the Philippines. 7. července 2021. Dostupné online.
- ↑ HISTORY [online]. Tagbilaran city [cit. 2022-11-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Francisco Dagohoy: A Slice of History and Myth [online]. www.bohol-philippines.com [cit. 2022-11-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jména světa [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2022-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Bohol: Growth Rate Made a Sudden Leap to 2.95 Percent (Results from the 2000 Census of Population and Housing, NSO) [online]. Filipínský statistický úřad [cit. 2022-11-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Philippine Standard Geographic Code (PSGC) - Province of Bohol [online]. Filipínský statistický úřad [cit. 2022-11-08]. Dostupné online. (anglicky)
